31.08.2010
čtk
Německo chce dále prohlubovat své vztahy s Ukrajinou, především v oblasti restrukturalizace ukrajinského plynového hospodářství. Prohlásila to včera německá kancléřka Angela Merkelová po jednání s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem v Berlíně. Kancléřka podle agentury DPA Ukrajině slíbila podporu při přibližování k EU. Také však vyjádřila znepokojení nad stavem respektování svobody projevu a sdělovacích prostředků v této postsovětské republice.
„Dobrý základ našich vztahů už existuje. Shodli jsme se, že Německo může hrát pozitivní roli při modernizaci ukrajinského trhu s plynem a že na tom budeme vzájemně spolupracovat,“ řekla Merkelová podle DPA.
Kyjev se snaží zažehnat špatný dojem, který v Evropské unii zanechaly výpadky dodávek plynu v lednu 2009 v důsledku sporu mezi Ruskem jako producentem a Ukrajinou jako tranzitní zemí. Janukovyč proto německou stranu ujistil, že Ukrajina bude spolehlivým partnerem při tranzitu plynu do Evropy.
Merkelová i Janukovyč vyjádřili společný zájem na asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou, ale konkrétní časové termíny neuvedli. Merkelová prohlásila, že nemá zájem na tom, aby se Ukrajina musela rozhodovat mezi EU a Ruskem. „Chceme asociační dohodu. Chceme posílit východní partnerství,“ ujistila. Kyjev by také podle ní mohl sehrát svou roli při zlepšování vztahů mezi EU a Ruskem.
Janukovyč pro svou zemi požadoval evropskou „perspektivu“. Zdůraznil ale, že Ukrajina do svého přistoupení k EU musí ještě vykonat mnoho práce.
Německá kancléřka se zmínila také o demokratických deficitech na Ukrajině. Podle ní „ohledně určitých demokratických procesů zvláště v oblasti svobody tisku a svobody mínění“ ještě existuje několik otázek. S ukrajinským prezidentem se prý dohodla, že o těchto problémech budou „otevřeně a čestně“ hovořit.
Ukrajinský prezident kritiku autoritářských tendencí odmítl. „Jsem člověk, který má největší zájem na tom, aby se proces demokratizace nezastavil, nýbrž pokračoval,“ prohlásil.
Organizace Reportéři bez hranic podle agentury AFP zaslala šéfce německé vlády dopis, v němž ji vyzvala, aby s Janukovyčem hovořila o přibývajících „překážkách svobody tisku“ na Ukrajině. Kancléřku požádala, aby se zasadila o důkladné prošetření případu šéfredaktora investigativního týdeníku z východoukrajinského Charkova Vasila Klimentěva, který je od 11. srpna nezvěstný.
Podle analytiků může Janukovyčova cesta do Berlína znamenat milník ve vztazích obou zemí. Někteří politologové považují Janukovyčovu návštěvu Německa za snahu o vyrovnání ruského a západního vlivu na ukrajinskou politiku. Tuto rovnováhu chce podle nich ukrajinský prezident nalézt právě přes Německo, které je nepochybným lídrem EU, a ne přes USA nebo Severoatlantickou alianci jako jeho předchůdci, kteří tím vyvolali nevoli a obavy Ruska.
Proruský Janukovyč, který byl prezidentem zvolen na jaře, byl na oficiální návštěvě Německa poprvé. Doprovázel ho mimo jiné ministr vnitra, který spolu se svým německým protějškem podepsal dohodu o prohloubení spolupráce obou zemí v boji proti organizovanému zločinu a terorismu.
Autor: Euroskop
