30.05.2010
čtk
Pomoc Evropy při modernizaci Ruska a časový horizont zrušení víz – tak vypadají hlavní chody na menu, které ruští hostitelé předloží špičkám Evropské unie na nadcházející vrcholné schůzce v Rostově na Donu.
Na pořad pondělních a úterních jednání prezidenta EU Hermana Van Rompuye, unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové a předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem se mají dostat i další otázky, od globálního oteplováni přes energetiku až po vliv řecké krize.
Summity jsou rituální záležitost, od níž se něco speciálního nedá čekat. Zaznějí deklarace, důležité však bude to, zda a jak se budou plnit, řekl ČTK Fjodor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice. Unie prožívá krizi integrace, potřebuje nové přístupy, které ji dosud chybějí. Lisabonské reformy se dosud neprojevily, spíše naopak. Efektivnější se jeví spolupráce s jednotlivými členskými státy, dodal.
Vztahy mezi Moskvou a unií už roky přešlapují na místě, jak svědčí mizivý pokrok při vytváření společných prostranství či přípravě nové strategické smlouvy. Zřejmě i proto se Barroso loni na podzim chopil Medveděvových výzev pro domácí publikum o nutnosti překonat ruskou zaostalost a předložil návrh partnerství pro modernizaci jako nový impulz ke sblížení.
Globální krize totiž mezitím vyvrátila představy Moskvy, že Rusko se svými zásobami ropy a plynu zůstane ostrovem stability v moři chaosu. Loni se ruská ekonomika propadla o skoro osm procent a Kreml zavelel k modernizaci země, aby se zbavila závislosti na exportu surovin s kolísavými cenami na světových trzích. Za situace, kdy ze sedminy zemské souše pochází jen 0,4 procenta světových patentů, jsou však zapotřebí miliardy dolarů a know-how od západních investorů, a z toho podle expertů pramení i snaha přejít od mentality obležené pevnosti k přívětivější tváři vůči Západu.
V samém Rusku se vede spor, zda zemi lze modernizovat i bez politických reforem, anebo zda se změny neobejdou bez svobodné soutěže v ekonomice i politice. Kreml zatím sází na vytváření privilegovaného městečka budoucnosti uprostřed ruské reality.
Dozvuky se přenášejí i do partnerství pro modernizaci. Zatímco Brusel klade důraz na demokratizaci, právní stát a vládu zákona, Moskva naléhá na transfer technologií. Dokument, který měl být průsečíkem představ obou stran, podle diplomatických zdrojů nestačila sedmadvacítka odsouhlasit, a tak v Rostovu má být přijata jen deklarace. Je to tak trochu transfer jedním směrem…, ale modernizace Ruska je i v našem zájmu, řekl serveru euobserver nejmenovaný evropský diplomat.
Obyčejné Rusy více trápí překážky při cestování na západ kontinentu. Otázku zrušení víz nastolil již Vladimir Putin ještě jako prezident na summitu v Petrohradu v roce 2003, ale od těch dob věc příliš nepokročila.
Rusko je připraveno, na základě vzájemnosti, přejít k bezvízovému režimu třeba už zítra, zopakoval letos v únoru ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov šéfce unijní diplomacie Catherine Ashtonové. Evropští diplomaté naopak argumentují, že Rusové už cestují do EU snadněji, než je tomu naopak: každý cizinec se totiž musí v Rusku registrovat jako za sovětských dob.
Moskva naléhá, že nestačí cestovní mapa, ale zapotřebí jsou konkrétní termíny na cestě ke zrušení víz; technické překážky lze prý snadno odstranit, zapotřebí je politický impulz. Háček je však podle časopisu Russkij Newsweek v tom, že proti zrušení víz se staví Paříž a Berlín, jinak vnímané v Moskvě jako tradiční advokáti ruských zájmů v unii. Varšava zase zdůrazňuje, že víza nelze zrušit Rusům dříve než Ukrajincům a dalším východním partnerům unie. Pravděpodobnější se tak jeví spíše další liberalizace vízového režimu než úplné zrušení.
Nicméně evropští politici se alespoň nemusejí za ruským prezidentem trmácet až na Sibiř či dokonce k Amuru jako v uplynulých letech, kdy stále odlehlejší místa – Chanty-Mansijsk a Chabarovsk – jakoby symbolizovala i ochlazení vztahů. Tentokráte summit s největším ruským obchodním partnerem zůstane na evropském kontinentu. Ruská opozice se v Rostově zase chystá demonstrací připomenout unii, aby nezapomínala ani na stav lidských práv.
Autor: Euroskop
