26.05.2010
čtk
Musíme vybudovat systém, který zajistí, aby v budoucnu náklady bankovních krizí platilo finanční odvětví, uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier. Brusel zatím konkrétní výši nové daně nestanovil. Chce tak učinit až letos v říjnu letošního roku, po jednání na pravidelné červnové Evropské radě.
Morální hazard a pokles zisků
Evropská unie chce za měsíc na summitu G20 v Torontu přesvědčit ostatní země, aby přijaly podobná opatření. Spojené státy, jejichž postoj je klíčový, ale s podobnými zásahy do regulace finančních trhů a institucí velmi váhají.
Názory na novou daň se liší i uvnitř Evropské unie. Námitky již vyjádřili například Britové, jejichž ministerstvo financí varovalo před vznikem morálního hazardu. Střadatelé a investoři by totiž mohli přestat vybírat finanční ústavy na základě jejich důvěryhodnosti a kvality , protože by měli záruku, že stát přijde v případě problémů bance na pomoc.
Británie nepodporuje vznik ohraničeného speciálního fondu, uvedlo. Podobné postoje jako Británie obvykle zastávají i Češi.
Banky varují, že jim daň může výrazně zkrátit zisky. Německá Deutsche Bank očekává propad výnosů na akcii v rozmezí dvou až pěti procent. Vypadá to jako jednoduchá myšlenka, ale ve skutečnosti může být hrozně drahá a ještě velmi složitá k uskutečnění. Například není jasné, kdo bude fondy spravovat. Není ani zřejmé, která částka ve fondu bude adekvátní, řekl Financial Times mluvčí evropské asociace finančních trhů Rob McIvor.
Administrativní manévr Komise
Podle České bankovní asociace (ČBA) podobná restriktivní opatření jdou proti hospodářskému oživení a budou zpomalovat případný ekonomický růst. Pokud k dani přistoupí jen některé země, znevýhodní své trhy oproti ostatním, což platí především pro vztah EU vůči ostatním finančním trhům, uvedl v úterý náměstek výkonného ředitele ČBA Jan Matoušek.
Šance na prosazení návrhu ale zůstávají poměrně vysoké. Evropská komise se totiž uchýlila ke kontroverznímu postupu, který jí umožňuje hladší schvalování vlastních návrhů. Nové zdanění totiž zařadila pod oblast vnitřního trhu, kde se o návrzích hlasuje kvalifikovanou většinou. Pokud by návrh zařadila pod oblast daní, potřebovala by jen stěží dosažitelný souhlas všech 27 členských států EU. Komise chce, aby EU schválila návrh do poloviny příštího roku.
Autor: Euroskop