22.05.2010
čtk
V Evropě jsou stále v platnosti „zákony o vyhnání a zbavení práv“, které nemají v Evropské unii co dělat. Odporují jak lidským právům, tak mezinárodnímu právu. Po převzetí sudetoněmecké Evropské ceny Karla IV. to dnes v Augsburgu prohlásila předsedkyně německého Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová. Kritizovala přitom bývalou německou vládu a Evropskou komisi, že při vstupu nových zemí do EU, mezi nimiž byla i Česká republika, se proti těmto zákonům nepostavily.
Ocenění Steinbachové zahájilo dvoudenní 61. sudetoněmecké dny. Šéfka BdV ve své řeči zdůraznila, že EU není jen hospodářskou unií, ale i společenstvím hodnot. Jeho podstatě škodí, když zákony odporující lidským právům patří stále k používanému právu, konstatovala poslankyně německých vládních křesťanských demokratů (CDU), aniž výslovně uvedla, které zákony o vyhánění měla na mysli.
Mnohem konkrétnější byla bavorská ministryně práce a sociálních věcí Christine Haderthauerová, která ve svém plamenném projevu podtrhla: Do Evropy nepatří Benešovy sochy ani Benešovy dekrety! Předtím se podivila nad tím, proč jsou v Česku stále vztyčovány sochy bývalému československému prezidentovi Edvardu Benešovi, jehož poválečná zákonná nařízení zbavila třímilionovou německou menšinu v tehdejší ČSR občanství a majetku. Jejího vysídlení do sousedních zemí se ale tyto dekrety netýkaly.
Steinbachová v projevu také vyzvala Čechy, aby se plně chopili svého hrozného dědictví – osudu sudetských Němců a jejich nelidského vyhnání z bývalého Československa – jako to udělali Němci se svou nacistickou minulostí.
Ocenila současně, že na rozdíl od Polska jsou v Česku lidé a skupiny, jež se snaží o odstranění vzájemných rozporů mezi Čechy a sudetskými Němci. Zmínila mimo jiné laureáta sudetoněmecké Karlovy ceny z roku 2008, české bojovníka za lidská práva Petra Uhla, který byl dnes jejímu vyznamenání osobně přítomen.
Uhl patří ke kritikům poválečného odsunu československých Němců. ČTK a Českému rozhlasu řekl, že letošní cena pojmenovaná po císaři Karlu IV. je ve správných rukou. Se Steinbachovou se prý rozchází pouze v jednom bodě: nesouhlasí s jejím dřívějším kontroverzním vyjádřením, že Češi za druhé světové války skoro vůbec netrpěli. Podle Uhla nelze utrpení změřit, platí ale, že český odpor proti nacistům byl ve srovnání s dalšími okupovanými státy mnohem menší.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) tuto cenu uděluje na každoročních srazech sudetských Němců osobnostem, které se podle něj nejvíce zasloužily o posílení spolupráce mezi národy a státy střední Evropy. Steinbachovou sdružení ocenilo za její zasazení o to, že bezpráví vyhnání Němců po druhé světové válce nezapadlo v zapomnění.
Toho podle SL dosáhla svými aktivitami v nadacích Centra proti vyháněním a Útěk, vyhnání, usmíření. Jejich cílem je vybudovat v Německu výstavní a dokumentační středisko nucených exodů ve 20. století, která bude mapovat i poválečné vysídlení Němců z českého a polského území. Praha ani Varšava se tohoto projektu však oficiálně neúčastní.
Trnem v oku je hlavně Polákům, kteří mají silné výhrady zejména proti Steinbachové. Vadí jim mimo jiné to, že šéfka BdV reprezentuje vysídlence, ačkoli k nim sama podle Varšavy nepatří. Narodila se totiž za války na polském území v rodině německého okupačního důstojníka. Jako poslankyně CDU hlasovala v minulosti proti uznání hranice na Odře a Nise mezi Německem a Polskem.
Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt laureátku dnes naopak označil za prvotřídní vyslankyni německých vyhnanců v Evropě. Posselt bude spolu s bavorským premiérem Horstem Seehoferem hlavním řečníkem nedělního druhého dne sudetoněmeckého srazu v Augsburgu.
Autor: Euroskop
