21.05.2010
čtk
Český Senát má výhrady k některým návrhům na vymezení „evropské petice“, kterou by se musela zabývat Evropská komise. Týkají se nutného počtu podpisů v jednotlivých členských státech, například pro Česko je podle nich příliš nízký. Senátorům se v návrhu nařízení nelíbí ani způsob, kterým by se petice kontrolovala.
Evropskou občanskou iniciativu zavedla Lisabonská smlouva reformující EU po jejím rozšíření. Nyní se jedná o konkrétním vymezení nového institutu. Podle návrhu nařízení by mohlo předložit požadavek, kterým by se komise musela zabývat, milion Evropanů. Lidé by museli být nejméně ze třetiny, nyní tedy z devíti členských zemí. Nový institut by Komisi neměl k ničemu zavazovat.
Unie nejprve navrhovala, aby petice byla platná, pokud by ji podepsalo nejméně 0,2 procenta obyvatel z členského státu. Česko chtělo hranici zvýšit pětinásobně. Nyní návrh nařízení chápe 0,2 procenta jako průměr. Nutný počet podpisů stanoví podle počtu obyvatel každého státu, pro ČR jde o 0,16 procenta.
Je to snadno zneužitelný nástroj pro různé extremistické strany, uvedl předseda senátního evropského výboru Luděk Sefzig. Výbor už dříve nesouhlasil s dvojstupňovou kontrolou toho, zda obsah petice souvisí s pravomocemi Evropské komise, a navrhoval jednu předběžnou kontrolu. Dvě prověrky pokládá za plýtvání prostředky i silami úředníků.
Vypuštění těchto námitek dnes na plénu neúspěšně prosazovali Alena Gajdůšková (ČSSD) a Marta Bayerová (KSČM). Podle Gajdůškové má demokracie hájit zájmy minoritních skupin.
Senát by také chtěl, aby rozhodnutí komise po kontrole, zda je petice přípustná, mohl přezkoumávat evropský soudní dvůr. Návrh nařízení také podle senátorů neodpovídá požadavkům na průhlednost financování občanské iniciativy.
Senátoři dnes jednali také o pozicích, které bude Česká republika zastávat na červnovém summitu EU. Premiéři a hlavy států členských zemí by měli debatovat hlavně o ekonomice s ohledem na potíže Řecka a dalších zemí eurozóny a o evropské strategii do roku 2010.
Autor: Euroskop
