10.05.2010
čtk
Záchranný plán Evropské unie ve výši zhruba 500 miliard eur podle analytiků oslovených ČTK přinesl uklidnění investorů a trhu jako celku. To například i Česku umožní levněji financovat svůj dluh. Dopad tohoto kroku je ovšem podle ekonomů omezený, nyní musí země eurozóny vyřešit problém veřejných financí systémově. V opačném případě by celá pomoc byla velmi morálně pochybná, upozorňují ekonomové.
Eurozóna si razantními zárukami vydobyla oddechový čas. Pravděpodobně ustanou spekulace na neřízený bankrot Řecka a šíření finanční nákazy do dalších problematických koutů, uvedl analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. Pokud eurozóna podle něj ovšem nezačne debatu nad reformami rozpočtových pravidel, zahrává si s morálním hazardem a může vyslat ostatním členům nebezpečný signál, že závazky se ani do budoucna nemusí splácet.
Klid na trzích pomůže i Česku
Obrovský záchranný balík především přinesl na trhy uklidnění. Nicméně do budoucna bude potřeba vyřešit problém systémově tak, aby tato situace nemohla nastat, uvedl analytik společnosti Citfin Jiří Šimek. Schválená pomoc Řecku a dalším zemím ovšem podle něj vyvolává problém morálního hazardu, kde dlužníci vědí, že ostatní země se na jejich dluhy složí. Nicméně současný klid na trzích podle Šimka umožní i Česku levnější financování svého dluhu.
Vývoj v EU dostal nyní podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška novou dynamiku, která od sebe zřejmě vzdálí země eurozóny na jedné straně a země nezapojené do nových iniciativ na straně druhé. Pro Česko, které evidentně zůstane mimo, to bude znamenat nutnost přísněji dbát na fiskální disciplínu. Jakékoliv porušení této disciplíny budou finanční trhy sankcionovat přísněji než u členů eurozóny, které budou jištěné novým fondem, uvedl.
Stabilizační fond může vést k morálnímu hazardu
Vznik stabilizačního fondu sám o sobě pak podle Sobíška výrazně situaci dlouhodobě neřeší. Tento krok ale, pokud by nebyl následován změnou pravidel fungování eurozóny ke kontrolovatelné a vynutitelné fiskální disciplíně, by přinesl jen zvýšení morálního hazardu, uvedl.
Na morální hazard související s pomocí předluženým zemím upozornil analytik Next Finance Vladimír Pikora v souvislosti se závazkem Evropské centrální banky nakupovat dluhopisy zemí eurozóny. To trhy uklidnilo, protože se tím dodá dluhopisům likvidita a začalo být zajímavé s nimi opět spekulovat. Pro nás to je ale úplně šílená zpráva! Centrální banky tedy začínají nakupovat to, co nikdo nechce, tedy ten největší odpad mezi státními dluhopisy. Krátkodobý efekt bude jistě příznivý, dlouhodobý nikoliv, uvedl. Země, které jsou již dnes silně zadlužené, dostávají totiž podle Pikory jasný signál, že mohou beztrestně riskovat a zadlužovat se dál, protože se peníze vždy najdou.
Dluhy vybublají jinde
Problém i přes schválenou pomoc tak podle Pikory nezmizel. Všemu se dodává falešná jistota. Dluhy se vytvořením ohromného fondu ve spolupráci s centrálními bankami pouze zametly pod koberec. Problém nezmizel. Dluhy vybublají někde jinde, upozornil.
Státy eurozóny se zavázaly v případě nutnosti poskytnout svým členům, kteří by se dostali do podobných potíží jako Řecko, až 440 miliard eur (zhruba 11,5 bilionu korun) formou dvoustranných půjček. Dalších 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) Evropská komise vyčlení z rozpočtové rezervy. Jde o peníze z rozpočtu EU, plynou tak ve formě příspěvků jednotlivých členských států do unijní pokladny. Schválený záchranný plán nebude mít podle ministra financí Eduarda Janoty na Česko žádný přímý dopad.
Mezinárodní měnový fond slíbil, že se na pomoci bude podílet. Fond konkrétní částku neuvedl, hovoří se o úvěrech až za 250 miliard eur (zhruba 5,7 bilionu korun). Celkový balík pomoci by tak mohl dosáhnout 750 miliard eur, tedy 18,7 bilionu korun.
Autor: Euroskop
