02.05.2010
čtk
Řecká vláda bude muset podle dohody o finanční pomoci s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem snížit do roku 2012 rozpočtový deficit o 30 miliard eur (767 miliard Kč) a do roku 2014 jej srazit pod tři procenta hrubého domácího produktu z loňských 13,6 procenta. Utáhnout si opasky v zájmu záchrany země před státním bankrotem bude muset především rozsáhlá vrstva státních zaměstnanců. Podmínky dohody o pomoci Řecku oznámil po zasedání vlády řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu, který nyní odlétá do Bruselu seznámit s výsledky jednání ministry financí eurozóny.
Řecký rozpočtový deficit má podle dohody letos klesnout na 8,1 procenta HDP a v dalších letech na 7,6 a 6,5 procenta. Státní dluh bude kvůli deficitům stoupat až do roku 2013, kdy dosáhne téměř 150 procent HDP a poté začne klesat, řekl Papakonstantinu.
Řecko se o víkendu po deseti dnech jednání dohodlo s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem na historicky bezprecedentní finanční pomoci výměnou za hluboké vládní úspory. Rozsah tříleté pomoci zemi, která je kvůli vysokým dluhům ohrožena státním bankrotem, by se měl podle dosavadních zpráv pohybovat kolem 120 miliard eur (3,1 bilionu Kč). Přesnou sumu oznámí odpoledne na mimořádném zasedání v Bruselu ministři financí eurozóny, kteří budou program schvalovat, protože vedle MMF k pomoci přispějí právě země eura.
Chce se po nás, abychom si vybrali. Na výběr máme pád, nebo záchranu, prohlásil ministr Papakonstantinu. Dodal, že pomoc od MMF a zemí eurozóny pokryje velkou část řeckých úvěrových potřeb v příštích třech letech. Řecko si nyní potřebuje každoročně půjčovat 60 miliard eur.
Řecko bude muset výrazně škrtat v platech a důchodech státních zaměstnanců, kteří se na celkové pracovní síle v zemi podílejí zhruba čtvrtinou a těší se značným privilegiím v platech, důchodech a zajištěnosti míst. Papakonstantinu řekl, že za tříletého trvání záchranného programu se státním zaměstnancům nezvýší vůbec platy. Vláda rovněž hodlá zvýšit daň z přidané hodnoty ze 21 na 23 procent a o deset procent zvednout spotřební daně na alkohol a tabák.
Opatření řecké vlády, která chce snížit rozpočtové schodky, se promítnou v zemi do zvýšení cen za zboží a služeb o minimálně deset procent. Takový nárůst totiž čeká jak všechny tři složky daně z přidané hodnoty, tak spotřební daň dotýkající se například alkoholu, cigaret či pohonných hmot, uvedl internetový server deníku Ta Nea. K tomu se pak musejí připočítat dodatečné náklady firem a obchodníků, například kvůli dražšímu benzinu.
DPH se zvyšuje na 23, respektive 11 a 5,5 procenta podle stanovených kategorií zboží a služeb. K tomu se o deset procent zvýší i ceny takzvaného luxusního zboží.
Řeky čeká utahování opasků i z hlediska příjmů. O 13. a 14. platy nakonec všichni úplně nepřijdou – snižují se na rovných 500 eur pro státní zaměstnance pobírající méně než 3000 eur měsíčně. Rovněž důchodci s příjmem nižším než 2500 eur si uhájili dodatečné bonusy, které byly ovšem sníženy na celkových 800 eur.
Zaměstnanci soukromého sektoru o 13. a 14. mzdy nepřišli vůbec, jelikož to státní kasu nezatěžuje. Vyvolat to ovšem může ústavní stížnost za vznik nerovného poměru mezi zaměstnavateli.
Šéf Evropské komise José Barroso označil řecká úsporná opatření za věrohodná a dodal, že splňují podmínky nouzového úvěru od zemí eurozóny. Dobrozdání komise je vedle posudku Evropské centrální banky jednou z podmínek pro přijetí celého programu Evropskou unií.
Evropští činitelé doufají, že finanční pomoc Řecku zastaví dluhovou krizi v eurozóně, která se prostřednictvím finančních trhů začíná přenášet i na jiné slabé a zadlužené ekonomiky eura jako Portugalsko a Španělsko. Někteří ekonomové podle agentury Reuters říkají, že kdyby dnešní dohoda trhy nepřesvědčila, mohly by evropské země nakonec na záchranu ohrožených partnerů vydat až půl bilionu eur.
Ministr Papakonstantinu vyjádřil naději, že Řecko bude schopno se postupně vrátit na trhy dluhopisů, odkud v posledních týdnech odešlo, když mu úroky z vládních obligací v obavách investorů z platební neschopnosti země vzrostly do neúnosných výšek. Podle Papakonstantina by v případě úspěchu sanačního programu země značnou část poskytnutých peněz nevyužila.
Program předpokládá, že řecká ekonomika letos utrpí propad o čtyři procenta. Příští rok HDP ještě klesne o 2,6 procenta a pro rok 2012 se už čeká růst o 1,1 procenta.
Premiér Papandreu na ranním zasedání vlády prohlásil, že Řecku hrozila katastrofa a hlavní starostí vlády bylo odvrátit státní bankrot, který by dopadl i na ostatní evropské země. To však nepůjde, pokud Řekové nebudou ochotni k velkým obětem, upozornil Papandreu.
Záchranu své země však mohou zmařit sami Řekové, pokud nebudou ochotni smířit se s dalším utahováním opasků. Podle průzkumu z tohoto týdne 51 procent z nich vyjádřilo ochotu protestovat proti novým úsporám na ulicích. Sobotní prvomájové demonstrace přinesly násilné střety protivládních demonstrantů s policií a řecké odbory vyhlásily na středu na protest proti škrtům generální stávku.
Autor: Euroskop
