15.03.2010
čtk
Spojené státy nespěchají s odstraněním svých jaderných zbraní z Evropy v duchu loňské pražské výzvy prezidenta Baracka Obamy k vytvoření „světa bez jaderných zbraní“. Napsala to agentura AP s odvoláním na anonymní zdroje americké vlády. Washington podle nich takové rozhodnutí odkládá, aby mohl záležitost konzultovat se spojenci v NATO.
Vláda USA se nyní interně zabývá úvahami o roli a účelu svého jaderného arzenálu. Těchto zbraní je v Evropě asi 200 jednotek, a přestože to Spojené státy nikdy oficiálně nepotvrdily, jsou rozmístěny v Belgii, Nizozemsku, Německu, Itálii a Turecku.
Výsledky interní analýzy měly být předloženy Kongresu loni v prosinci, ale věc byla opakovaně odložena a neočekává se, že spatří světlo světa dřív než v dubnu. Zpráva má obsahovat výzvu k omezení role jaderného arzenálu v americké národně bezpečnostní strategii, jak se to odráží i v nynějším jednání s Ruskem o snížení strategické výzbroje.
Jaderné bomby v Evropě jsou citlivým tématem, protože zosobňují dlouhodobé vojenské a politické závazky USA vůči evropským spojencům. Podle zbrojního experta Hanse Kristensena z Federace amerických vědců má vláda v úmyslu jaderný arzenál z Evropy odstranit, ale chce to udělat opatrně.
Obamova vláda se zavázala upevnit vztahy se spojenci, a poslední, co by chtěla, je vyvolat dojem, že se rozhoduje přes jejich hlavu, řekl Kristensen. Kdyby bylo jen na ní, stáhne zbraně z Evropy zítra.
Jednou z očividných překážek takového rozhodnutí je názor nových členských zemí NATO, zejména těch, které leží blízko Ruska, jako například pobaltské státy. Tyto země považují americké jaderné zbraně za důležitý symbol záruk NATO, že jejich územní celistvost nebude ohrožena.
Staré členské země NATO to ale vidí jinak: Belgie, Německo, Nizozemsko, Lucembursko a Norsko v únoru vyzvaly ke konzultacím o stažení amerických jaderných zbraní. Tuto otázku mají v dubnu projednat i ministři zahraničí NATO na své plánované schůzce.
Očekává se ale, že diskuse o jaderných zbraních potrvá měsíce a protáhne se pravděpodobně do roku 2011.
Mezi poslanci parlamentů členských států NATO koluje dopis, který chtějí poslat prezidentu Obamovi. Praví se v něm, že odstranění jaderných zbraní krátkého dosahu z Evropy je naléhavá záležitost a mělo by k němu dojít okamžitě poté, co USA a Rusko dokončí jednání o nové smlouvě START.
AP závěrem cituje ze studie skupiny expertů amerického ministerstva obrany, která se dostala na veřejnost měsíc před nástupem Baracka Obamy do Bílého domu. Studie připouští, že i uvnitř velení NATO existují rozdílné názory na osud amerických jaderných zbraní v Evropě. Někteří vyšší velitelé z velitelství NATO v belgickém Monsu tyto zbraně v Evropě mít nechtějí. K odstrašení jaderného útoku stačí podle nich arzenál umístěný mimo evropský kontinent.
Autor: Euroskop
