13.03.2010
čtk
Průmyslová výroba v zemích eurozóny v lednu zaznamenala rekordní růst a výrazně lépe se po revizi dat vyvíjela i v prosinci. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. Výroba v lednu proti předchozímu měsíci vzrostla o 1,7 procenta, což je největší skok za posledních 20 let, tedy od ledna 1990, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Růst výroby v celé Evropské unii činil 1,8 procenta.
Silný lednový růst průmyslové výroby v eurozóně dává naději, že oživení v širší ekonomice se úplně nezastavilo, řekl ke statistice ekonom ústavu Capital Economics Ben May. Měsíční nárůst o 1,7 procenta je mnohem výraznější než zveřejněné odhady, které ukazovaly na růst o 0,7 procenta, dodal.
Ve srovnání s lednem loňského roku průmyslová výroba v eurozóně narostla o 1,4 procenta, v celé Evropské unii pak o 1,5 procenta.
Za prosinec Eurostat v zemích eurozóny původně očekával proti předchozímu měsíci propad průmyslové výroby o 1,7 procenta, ale nakonec se ukázalo, že průmysl o 0,6 procenta vzrostl. Podobně tomu bylo i u celé sedmadvacítky, kde statistici po zpřesnění údajů uvedli, že výroba neklesla o 1,9 procenta, ale naopak o 0,3 procenta vzrostla.
Výroba za prosinec byla zpřesněna velmi výrazně, což znamená, že nelze vyloučit ani revizi růstu HDP za čtvrté čtvrtletí, dodal May. To si myslí také analytici finančního ústavu Citigroup. Dobrá zpráva je to hlavně proto, že v některých zemích EU se proces oživení na konci loňského roku prakticky zastavil, někde se zastavil úplně, jako třeba v Německu.
Mezi členskými státy, kde už jsou údaje k dispozici, zaznamenala největší meziroční nárůst průmyslová výroba na Maltě, a to o 14,3 procenta. V Polsku se výroba zvýšila o 11 procent a v České republice o osm procent. Největší pokles o 9,8 procenta naopak hlásí Dánsko, výroba v Litvě se snížila o 5,5 procenta.
Český průmysl si vede lépe než většina zemí EU. Dokládají to i signály jakými jsou vývoj zahraničního obchodu a nárůst zahraničních zakázek, reagoval mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Pro příští měsíce bude podstatné, zda se růst průmyslové výroby v eurozóně a v dalších zemích EU zrychlí, či nikoliv. V případě opětného zmírnění růstu předpokládá nepříznivý dopad i na české průmyslové firmy. Většina z nich nevyjadřuje ještě přílišný optimismus a téměř tři čtvrtiny z nich nepočítají v příštích třech až šesti měsících se zásadní změnou situace, podotkl.
Autor: Euroskop
