08.03.2010
čtk
Eurozóna zvažuje vytvoření vlastního měnového fondu, který by mohl státům v nouzi poskytovat půjčky a jeho pravomoci by byly srovnatelné s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jenž sídlí ve Washingtonu. Informoval o tom dnes internetový server EUobserver. V současnosti je finanční pomoc v rámci zemích platících eurem zakázána, což se týká i silně zadluženého Řecka.
Evropská komise je připravena vznik takového evropského nástroje, který by pomohl členům eurozóny, navrhnout, řekl dnešnímu vydání deníku Financial Times Deutschland eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Podle eurokomisaře pro průmysl Antonia Tajaniho by se komise měla případným vznikem fondu zabývat již na svém úterním zasedání ve Štrasburku. Toto téma je na agendě a je možné, že o něm budeme debatovat během zítřejšího zasedání Evropské komise ve Štrasburku, řekl novinářům v italském Miláně.
Schäuble: Neplánujeme soupeřit s MMF
Jako první z politiků se k plánům na vznik fondu oznámil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, což podporuje dohady, že nový plán je společným výplodem německé a francouzské diplomacie.
My neplánujeme vznik instituce, jež by měla soupeřit s Mezinárodním měnovým fondem, ale pro vnitřní stabilitu eurozóny potřebujeme instituci, která má zkušenosti a pravomoci MMF, uvedl Schäuble pro německý nedělník Welt am Sonntag. Jeho vláda přitom během víkendu odmítla Řecku, které tíží dluhy ve výši 300 miliard eur (zhruba 7,8 bilionu korun), poskytnout finanční pomoc. Řecko podle guvernéra tamní centrální banky navíc nebude zahraniční pomoc potřebovat, i když případě nutnosti by se obrátilo na eurozónu, ne na MMF.
Podle důvěryhodných zdrojů z Evropské komise je ale velmi nepravděpodobné, že by nový fond mohl Aténám pomoci. Kvůli legislativním procedurám v EU bude jeho vznik nějaký čas trvat a není vyloučeno, že se proti jeho vytvoření mohou postavit některé členské státy.
Vznik evropského měnového fondu navrhl The Economist již v únoru
První myšlenka na vznik evropské obdoby MMF se objevila v polovině února v týdeníku Economist, kde jí nastínili Daniel Gros z mozkového trustu CEPS a Thomas Mayer z Deutsche Bank. Podle nich by ovšem měla být pravidla fondu sestavena tak, aby omezovala morální riziko, že by země eurozóny po jeho sestavení nenutilo prakticky nic hospodařit v souladu s evropskými pravidly.
Do fondu by tak například přispívaly jen státy, které taková pravidla porušují. V EU je v současnosti stanovena hranice celkového dluhu na 60 procent hrubého domácího produktu a státy eurozóny by ročně platily například jedno procento z objemu nad tuto hranici, kterou v současnosti porušuje celá řada evropských zemí. Stejný mechanismus by platil i v případě ročního rozpočtového schodku, u nějž je limit stanoven na tři procenta HDP a porušuje jej mimo jiné i Česko.
Kdyby fond s podobnými pravidly fungoval v posledních deseti letech, podařilo by se mu podle Grose a Mayera shromáždit zhruba 120 miliard eur (zhruba 3,1 bilionu korun). Taková částka by nejspíš bez problémů stačila na pokrytí případných výdajů spojených se záchranou Řecka.
Autor: Euroskop
