05.03.2010
čtk
Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na rekordním minimu jednoho procenta. Prezident banky Jean-Claude Trichet ale řekl, že ECB se od dubna vrátí k běžným tendrům na tříměsíční půjčky, které poskytuje bankám, a v platnosti nechá rovněž měsíční operace na posílení likvidity. Trichet pak v rozhovoru s agenturou Reuters přiznal, že důvodem je vývoj v Řecku.
Rozhodli jsme se, že je zcela vhodné vzít v úvahu současnou situaci. Je to způsob, jak postupně odstranit ta nekonvenční opatření, řekl Trichet v rozhovoru na finanční televizi Reuters Insider Television k mimořádně expanzivní politice, kterou ECB uplatňuje už několik měsíců, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Když redaktor nutil Tricheta k odpovědi, co myslí tou současnou situací, Trichet přiznal, že má na mysli Řecko.
ECB drží základní úrok na jednom procentu už od loňského května. Euro na zprávu o prodloužení podpůrných opatření reagovalo poklesem. Finanční trhy vyhodnotily krok centrální banky tak, že dosavadní mimořádná opatření na podporu ekonomiky ECB ještě prodlužuje, místo aby je odbourávala. To může být chápáno pouze jako strategie pozvolného výstupu z podpůrných opatření, místo strategie agresivní.
Řecko se potýká s vážnými fiskálními problémy, které ohrožují stabilitu celé eurozóny. Země na konci loňského roku přiznala, že opakovaně falšovala statistiky a za loňský rok má rozpočtový deficit 12,7 procenta hrubého domácího produktu. To je asi dvakrát tolik, než se předpokládalo a více než čtyřikrát tolik, než povolují pravidla Evropské unie. Podle nich nemá deficit překročit hranici tří procent HDP.
Trichet na tiskové konferenci řekl, že ECB hodlá i ve druhém čtvrtletí bankám poskytovat neomezené objemy peněz prostřednictvím týdenních operací a v tomto ohledu trh nijak nepřekvapil. Většina analytiků totiž čekala, že ECB nechá základní podpůrná opatření v platnosti. Opatření ale mají zůstat v platnosti až do října.
Rada guvernérů bude i nadále postupně odstraňovat mimořádná opatření na podporu likvidity, aby efektivně neutralizovala veškerá rizika ohrožení cenové stability ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, sdělil Trichet po zasedání bankovní rady.
Než Trichet nastínil další kroky centrální banky, euro k dolaru se pohybovalo kolem úrovně 1,3670 USD. Po Trichetových slovech se propadlo až na zhruba 1,3650 USD, později většinu ztrát smazalo a pohybovalo se kolem 1,3668 USD.
Banka také zveřejnila prognózu dalšího vývoje ekonomiky na letošní a příští rok, proti minulé verzi ji ale výrazně nezměnila. Míra inflace bude i nadále hluboko pod dvěma procenty, což je hranice, kterou banka považuje za strop cenové stability. Cílem ECB je držet míru inflace těsně pod dvěma procenty, nyní se inflace pohybuje kolem jednoho procenta.
Trichet řekl, že ECB na letošní rok počítá s inflací v pásmu 0,6 až 1,6 procenta, zatímco v prosincové prognóze uváděla pásmo 0,9 až 1,7 procenta. Na příští rok ECB vidí inflaci v pásmu 0,9 až 2,1 procenta proti prosincové prognóze 0,8 až 2,0 procenta.
Hrubý domácí produkt eurozóny se má podle ECB letos zvýšit o 0,4 až 1,2 procenta, zatímco v prosinci banka uváděla pásmo 0,1 až 1,5 procenta. Příští rok se má růst zrychlit na 0,5 až 2,5 procenta, v prosinci ECB předpokládala, že růst HDP se bude pohybovat v pásmu 0,2 až 2,2 procenta. Trichet stále trvá na tom, že oživení ekonomiky eurozóny bude nerovnoměrné.
Nejnovější informace také potvrzují, že hospodářské oživení v eurozóně pokračuje, i když pravděpodobně zůstane nerovnoměrné. Obecně však rada guvernérů (ECB) očekává, že ekonomika eurozóny v roce 2010 poroste mírným tempem v prostředí, které bude nadále charakterizovat nejistota, dodal.
Autor: Euroskop
