21.02.2010
čtk
Británie a Nizozemsko předaly v sobotu Islandu revidovaný návrh jejich požadavku na náhradu 5,7 miliardy dolarů (108 miliard Kč) vkladů britských a nizozemských občanů u islandské internetové banky Icesave. Potvrdil to mluvčí islandského ministerstva financí Elias Jon Gudjonsson, podrobnosti však nesdělil. Islandská premiérka Johanna Sigurdardóttirová později uvedla, že nový návrh by proti předešlému značně snížil finanční břemeno země.
Věřím, že je to něco, s čím můžeme pracovat, uvedla premiérka pro islandský státní rozhlas. Podle rozhlasu odpoví islandská vláda na návrh v příštích dvou dnech po schůzkách šéfů politických stran.
Informované zdroje agenturám sdělily, že hlavním rysem nového plánu je plovoucí úroková sazba, která má nahradit pevný úrok 5,6 procenta. To je velmi důležité, protože peníze má Island splácet během asi dvaceti let a se splácením začne až za sedm let. Obě země však nadále požadují splacení celé částky, která celkově představuje asi polovinu celého hrubého domácího produktu země a experti ji přirovnávají k drastickým reparacím vůči Německu po první světové válce.
Islandská levicová vláda na konci loňského roku loni po dlouhých jednáních a sporech s parlamentem prosadila přijetí dohody o splacení peněz za vklady, které Británie a Nizozemsko svým vkladatelům po krachu banky Landsbanki a její pobočky Icesave v roce 2008 už dávno vyplatily. Islandský prezident však minulý měsíc reagoval na masový odpor veřejnosti a návrh kvůli přehnané tvrdosti podmínek nepodepsal.
O zákonu se nyní chystá na 6. března referendum, jemuž se ovšem vláda chce za každou cenu vyhnout. Průzkumy mínění totiž ukazují, že lidé zákon odmítnou, což pozici vlády výrazně oslabí. Dohoda o náhradě zahraničních vkladů je přitom podmínkou pro obnovení finanční pomoci Islandu ze strany Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.
Islanďané nechtějí platit za vklady ztracené v zahraničí, protože by to rozvrátilo jejich ekonomiku, nebylo by to v souladu s pravidly Evropského hospodářského prostoru (EHP) a za velkou část škod si mohou samy zahraniční vlády, vysvětlil nedávno ve světovém tisku někdejší člen vedení islandské centrální banky Hannes Gissurarson. Nynější vláda sociálních demokratů podle něj rezignuje na obranu islandských zájmů jen proto, aby si splnila svůj sen a dostala zemi do Evropské unie.
Autor: Euroskop
