21.02.2010
čtk
Země střední a východní Evropy očekává podle analytiků Erste Bank méně bolestivá konsolidace veřejných financí než země eurozóny. Na druhou stranu ovšem požadavky EU mohou odsunout přijetí eura v těchto zemích na roky 2015 až 2016. Vyplývá to ze studie Erste Bank týkající se Polska, Maďarska, České republiky, Slovenska, Rumunska a Chorvatska.
Vzhledem k tomu, že deficity v zemích regionu jsou nižší, než je průměr eurozóny a že některé z těchto zemí nastoupily konsolidaci již dříve (v polovině roku 2009 a počátkem roku 2010), bude pro ně dosažení konsolidace reálnější a méně bolestivé než v zemích eurozóny, uvedl vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Erste Group Juraj Kotian.
Maďarsko má podle konvergenčního programu snížit svůj deficit na méně než tři procenta do roku 2011. Polsko a Rumunsko mají uvést své nadměrné schodky do pořádku do roku 2012, Česká republika a Slovensko do roku 2013. Polsko a Rumunsko budou své deficity muset konsolidovat ročním tempem téměř dvě procenta z úrovně roku 2009, mají-li do roku 2012 splnit vytčený cíl.
Analytici Erste Bank ale zároveň předpokládají, že EU bude věnovat zvýšenou pozornost udržitelnému plnění maastrichtských kritérií, což může právě odsunout přijetí eura v zemích regionu.
V případě veřejného dluhu podle studie udržely všechny země jeho úroveň 60 procent HDP, což je jeden z požadavků na přijetí eura. Veřejný dluh Maďarska za rok 2009 se pak podle Erste Bank odhaduje na úrovni 80 procent HDP, což je přesně průměr eurozóny.
Rozpočtové schodky zemí ve střední a východní Evropě se v nedávné minulosti prohlubovaly. Důvodem byl podle Erste Bank fakt, že nevyužily výhodné situace předchozích let k tomu, aby během hospodářského boomu stlačily své schodky co nejníže. Vysoký hospodářský růst navíc podle studie zvýšil výnosy z daní, což na druhé straně urychlilo růst výdajů.
Autor: Euroskop
