17.02.2010
čtk
Několik členských států Evropské unie chce, aby v zadluženém Řecku zasáhl Mezinárodní měnový fond (MMF), což delší dobu odmítají státy eurozóny. Po úterním jednání ministrů financí EU v Bruselu to novinářům řekl český ministr financí Eduard Janota. Eurozóna se ovšem obává, že kdyby MMF například Řekům půjčil peníze, jako to udělal například v Lotyšsku či v Rumunsku, znamenalo by to nebezpečí pro euro. U investorů by takový postup mohl vyvolat dojem, že země platící společnou evropskou měnou si neumějí s řeckými dluhy poradit.
Je to zajímavý názor (zásah MMF v Řecku). Celá řada zemí v diskusi na tuto strunu apelovala a já si myslím, že toto není nezajímavé řešení, řekl Janota. Potvrdil tak předchozí informace diplomatů, podle nichž například Britové a Švédové volají po zapojení měnového fondu, který má nástroje a může jednotlivým zemím světa půjčovat velmi vysoké částky. Podle některých evropských politiků ovšem řecká vláda peníze nepotřebuje, ani je nežádá.
MMF je pověstný svým nesmlouvavým postupem, kdy zemím nařizuje úsporná opatření. V Řecku ovšem nyní působí jen experti fondu spolu s experty EU a šéf eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker včera opakovaně jejich větší zapojení odmítl. MMF nenavrhne způsob, jakým mají Řekové vytvářet rozpočet. Bavíme se jen o technické pomoci. MMF může poslat do Řecka své experty, protože Evropská komise nemá dostatek lidí, kteří by mohli tento úkol splnit, řekl Juncker.
Švédové Řecku pomohou, pokud se zapojí MMF
Větší zapojení Mezinárodního měnového fondu si naopak za určitých podmínek přeje Švédsko, o němž se delší dobu hovoří jako o odpůrci záchrany Řecka jen prostřednictvím eurozóny. Podle švédského ministra financí by Švédové Řekům klidně pomohli, pokud by to bylo potřeba, ale jen při větším zapojení MMF.
Vážně bychom to zvažovali (bilaterální pomoc). Ale pro nás by to znamenalo i silné zapojení MMF, protože bychom potřebovali výrazný dohled a monitoring, řekl novinářům.
|
Summit EU se dohodl na pomoci Řecku |
Řecko již před časem slíbilo, že letos sníží schodek rozpočtu minimálně o čtyři procenta hrubého domácího produktu z loňských 12,7 procenta HDP. Tamní vláda kvůli dosažení tohoto cíle hodlá zmrazit například platy státních zaměstnanců a zvýšit věk pro odchod do důchodu. Podle ekonomů, ale i některých evropských politiků ovšem ani to nestačí, aby země snížila rozpočtový deficit pod tři procenta HDP do roku 2012, což je v EU povinná hranice.
Summit přinesl příliš nejasné řešení
Někteří investoři dlouho spekulovali, že Řekové se neobejdou bez finanční pomoci eurozóny, přestože takový postup unijní smlouvy zakazují. Summit EU v minulém týdnu a ministři financí eurozóny však rozhodli, že unie zatím bude situaci v Řecku jen monitorovat a zasáhne jen v případě, že by se řecké vládě nedařilo její závazky plnit. Taková odpověď ovšem vedla k dalšímu oslabení eura, protože trhy ji považují za příliš vágní.
Řekové nyní musí do 16. března Evropské komisi předložit zprávu, v níž podrobně vypočítají rozpočtové dopady konkrétních úsporných opatření. Pokud by se ukázalo, že nebudou na razantní stlačení schodků stačit, bude muset Řecko podniknout další kroky. Tentokrát by ale jejich výběr již nebyl úplně v režii Řeků. Ti by sice mohli sami navrhnout další úspory, ale další by navrhla i Evropská komise a hlasovala by o nich eurozóna, přičemž řecký ministr financí by hlasovat nemohl.
Autor: Euroskop
