22.12.2009
čtk
V rusko-americké smlouvě o jaderném odzbrojení zbývá vyřešit „několik problémů“, jednání budou pokračovat v lednu. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí s tím, že vypracování konečného textu dohody a její podpis ruským a americkým prezidentem se předpokládá v co nejkratším termínu.
Podle ruské verze časopisu Newsweek se odzbrojovací dohoda stala obětí rozporů mezi týmy ruského prezidenta Dmitrije Medveděva a jeho mocného ministerského předsedy Vladimira Putina. Moskva zbrzdila jednání, aby ukázala, že Obama si nezaslouží Nobelovu cenu za mír. Putin nechce, aby si Spojené státy zapsaly dohodu START mezi svá aktiva, napsal Newsweek s odvoláním na zdroje blízké jednání. V soukromých rozhovorech ruští diplomaté přiznávají, že dohoda by mohla být zcela jednoduše pohřbena, dodává týdeník.
Smlouva by měla být podepsána do května
Náměstek ředitele vlivného moskevského Ústavu USA a Kanady Pavel Zolotarev agentuře ITAR-TASS v pondělí řekl, že novou rusko-americkou smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní je třeba podepsat do května příštího roku, kdy v New Yorku začne konference o nešíření jaderných zbraní. To je prý v zásadě jediné časové omezení a na podpis není třeba spěchat.
V souvislosti s přípravou nové dohody a jejím podpisem není podle něj slovo zdržení na místě. Nebylo prý reálné očekávat, že do letošního prosince budou všechny spory kolem nové dohody odstraněny. K nim podle Zolotareva patří konečný počet nosičů, počet inspekcí na místě a výměna telemetrických údajů.
Pokud jde o množství nosičů, lze podle ruského experta konstatovat, že americká strana začala respektovat přání Moskvy. Ustoupila totiž od původního požadovaného maxima 700 nosičů. Vyjednávací maximum původně činilo 1100 nosičů, takže nyní se jedná o počet mezi těmito dvěma krajnostmi.
Druhý sporný okruh otázek, které je třeba ještě vyřešit, se týká počtu a četnosti inspekcí na místě. S tím, že je nutné je provádět, souhlasí obě strany, řekl Zolotarev. Z toho, co v minulosti z jednání prosáklo na veřejnost, je zřejmé, že mnohem radikálnější kontroly na místě si přejí USA. Rusové jsou spíše pro obecnější kontroly a argumentují, že nové vztahy mezi velmocemi prý musejí být založeny na důvěře.
Třetí okruh stále sporných otázek se týká výměny takzvaných telemetrických údajů. Pro Rusko už prý nejsou tak důležité jako dříve, zatímco USA na nich trvají, aby nová smlouva měla větší šance, že projde při schvalování Kongresem.
Co dál?
Pokud jde o perspektivu dalšího jaderného odzbrojování po podpisu nové dohody, podle Zolotareva je jasné, že dokud obě země nenajdou řešení problému protiraketové obrany v Evropě, žádné další jaderné odzbrojování nebude. V budoucnu prý všechno závisí na tom, zda obě země najdou společnou řeč o protiraketové obraně v Evropě.
Nová odzbrojovací smlouva má nahradit dohodu o omezení jaderných strategických zbraní START 1 z roku 1991, jejíž platnost vypršela 5. prosince. Jedná se o ní už asi půl roku a původně se počítalo, že by mohla být podepsána do konce letošního roku. Na okraj konference OSN o klimatu v Kodani prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv minulý týden uvedli, že země jsou dohodě blízko.
Autor: Euroskop
