09.12.2009
čtk
Členské státy Evropské unie čeká ve čtvrtek a v pátek v Bruselu poslední summit podle starých pravidel. Příští vrcholnou schůzku bude již řídit unijní prezident a nikoli premiér či prezident země, která EU zrovna předsedá. Přesně 1. prosince totiž vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která podstatně mění fungování evropského společenství.
Právě takzvaný Lisabon bude jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu. V posledních dnech se totiž ukázalo, že Lisabonská smlouva je v některých případech velmi obecná a není zcela patrné, jakými pravidly se má unie řídit. To se týká i role prezidenta EU, kterým byl zvolen bývalý belgický premiér Herman Van Rompuy, a role ministryně zahraničí EU, kterou obsadí dosavadní britská eurokomisařka pro obchod Catherine Ashtonová.
Z dopisu, který švédské předsednictví EU zaslalo evropským lídrům a jehož text má ČTK k dispozici, vyplývá, že jednání se zúčastní i nový unijní prezident. Summit sice nebude řídit, ale má státníkům nastínit své představy o fungování unie po Novém roce. Ashtonovou podobný výslech nečeká. Ta by své představy pro změnu měla nastínit až koncem dubna 2010, jak ji k tomu mají vyzvat premiéři a prezidenti v závěrečném dokumentu, který summit schválí a jehož návrh má ČTK rovněž k dispozici.
Nová ministryně zahraničí EU bude muset připravit podrobnosti o fungování takzvané evropské služby vnější akce, což je zjednodušeně řečeno vytvoření mnohatisícového unijního diplomatického sboru. Unie také mimo jiné nově promění zahraniční zastoupení Evropské komise na unijní ambasády.
Summit bude řešit i boj proti klimatickým změnám…
Institucionální záležitosti však nebudou jediným bodem vrcholné schůzky unie. Summit se uskuteční v době, kdy v dánské Kodani jedná konference ke klimatickým změnám, od níž si někteří politici slibují zintenzivnění boje s oteplováním planety. EU se v minulosti již zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20 procent, pokud se však v Kodani ukáže, že se podobně chtějí zachovat i další velmoci, je unie připravena snižovat emise až o 30 procent.
Evropskou unií však stále zmítají spory o financování boje s klimatickými změnami v nejchudších zemích světa. Je zřejmé, že například africké země budou snižovat emise jen v případě, když jim na to vyspělý svět přispěje. EU se však dosud nebyla schopna dohodnout na konkrétní částce; potřebné náklady vlád a firem jsou přitom celosvětově odhadovány na 100 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun) ročně.
Podle diplomatických zdrojů ČTK by se unijní summit měl tentokrát dohodnout, že EU přispěje nejchudším zemím na boj s klimatickými změnami sedm miliard eur (asi 182 miliard korun). Jde však jen o peníze pro roky 2010 až 2012, tedy ještě pro období, kdy bude platit takzvaný kjótský protokol, který upravuje snižování emisí v současnosti. Kodaňská konference by ovšem měla položit základ pro nový protokol, který by ale platil až od roku 2013. Finanční příspěvek unie pro roky 2010 až 2012 je navíc pro jednotlivé členské státy plně dobrovolný a zatím tak vůbec není jasné, které státy se na něj složí.
…a reformu finančního dohledu
Posledním důležitějším bodem vrcholné schůzky má být i otázka reformy finančního dohledu v EU. Úpravy mají zabránit opakování nedávné finanční krize, která se nakonec přeměnila i v krizi hospodářskou. Unijní ministři financí již dohodli nejen konkrétní detaily dohledu nad jednotlivými ekonomikami, ale i nad jednotlivými finančními institucemi. Některé státy ovšem s dosaženým kompromisem nejsou úplně spokojeny a není tak vyloučené, že některý z nich otázku otevře i na summitu.
Autor: Euroskop
