09.12.2009
čtk
Ruský prezident Dmitrij Medveděv žádá horní komoru parlamentu, Radu federace, o předběžný obecný souhlas s vysláním ruských vojáků do zahraničí. Předpokládá se, že navzdory námitkám opozice senátoři prezidentově žádosti vyhoví na nejbližším zasedání už za týden, 16. prosince.
Rusko musí mít v případě ohrožení svých občanů právo i možnost je ochránit, okomentoval prezidentovu žádost šéf komory Sergej Mironov. Cílem je podle šéfa branného výboru Viktora Ozerova umožnit ruským jednotkám operativně odrazit útok na ruské vojáky dislokované v zahraničí, zabránit agresi proti jinému státu, ochránit ruské občany v zahraničí či potírat pirátství.
Kreml podle ruských médií neskrývá, že změny souvisejí s loňským konfliktem s Gruzií. Loni v srpnu ruské jednotky v Jižní Osetii odrazily gruzínský pokus násilím opět ovládnout tuto separatistickou provincii. Následně ruská vojska pokračovala v pronásledování gruzínských jednotek i na gruzínském území. Konflikt vedl k ochlazení vztahů se Západem, který ruskou reakci kritizoval jako nepřiměřenou. Naopak Kreml obhajoval zásah jako ochranu již rozmístěných příslušníků ruských mírových sil v Jižní Osetii a osetských civilisty s ruskými pasy. Zásah prý donutil Gruzii k míru.
Až dosud má podle ústavy Rada federace schvalovat každou žádost o nasazení ruských vojsk za hranicemi země jednotlivě. Menšinová opozice, zejména komunisté, hovoří o přepisování ústavy, která dává parlamentu právo kontrolovat nasazení sil v cizině podle okolností – a ty se prý mění stejně jako prezidenti. Ale armáda změny vítá, protože prý je často zapotřebí reagovat rychle a pokaždé žádat parlament předem o souhlas by prý znamenalo dovolit beztrestně střílet ruské občany v cizině.
Vyslání ruských vojsk do Jižní Osetie loni senátoři ani neschvalovali; posily vyslané do boje s Gruzínci byly totiž označeny za součást mírového kontingentu, jehož nasazení Rada federace už dříve schválila.
Dolní komora parlamentu, Státní duma, již v říjnu schválila prezidentem navržené změny v zákonu o obraně rozšiřující pravomoci hlavy státu při nasazení ruských vojsk v zahraničí, avšak se souhlasem Rady federace. Udělení předběžného univerzálního souhlasu nyní ruští experti označují za protiústavní.
Prezidentova žádost sotva vyvolá nějaké protesty senátorů, ačkoliv fakticky jde o změnu ústavy, předpověděl dnes prokremelský list Izvestija. V současném světě s lokálními konflikty má mít hlava státu jako vrchní velitel možnost operativně řídit vojska, dodal.
List Vedomosti připomíná, že vyslání vojáků do zahraničí předem schvalují například parlamenty Česka, Dánska, Maďarska, Německa, Nizozemska, Rumunska, Španělska, Švédska a Turecka, zatímco zákonodárci v Británii, Francii a Polsku tuto pravomoc nemají. Kongres USA schvaluje rozpočet zahraničních operací, její podmínky a prodloužení. NATO se prý změn v pravomocích ruského prezidenta neobává, protože i v samé alianci bývají procedury odlišné a chybí jednotný model. Za hlavní však považuje, aby tato procedura byla transparentní.
Autor: Euroskop
