16.10.2009
čtk
Senátoři vytkli Ústavnímu soudu, že při posuzování stížnosti Lisabonské smlouvy straní spíše smlouvě než českému ústavnímu pořádku. Vyjádření některých ústavních soudců podle nich budí dojem, „že je rozhodnuto už předem“. Senátoři ale neřekli o jaká vyjádření jde. Text doplňujícího návrhu zveřejnil Ústavní soud zveřejnil na svém webu.
Navrhovatelé se nemohou zbavit dojmu, že Ústavní soud při posuzování Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem byl zatím vždy v případě jakýchkoli pochybností spíše na straně Lisabonské smlouvy než na straně ústavního pořádku, uvádí se v textu doplňku. Snahu postupovat účelově tak, aby lisabonská smlouva mohla být prohlášena za neodporující ústavnímu pořádku, nelze Ústavnímu soudu bohužel upřít, uvedli autoři doplnění.
Poukázali rovněž na loňské Klausovo vystoupení při prvním ústavním přezkumu smlouvy, v němž prezident připomněl vyjádření místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové, že rozhodování v případě pochybností by vždy mělo být ve prospěch ústavního pořádku, nikoli proti němu. Senátoři vyzvali Ústavní soud, aby se tímto principem řídil, nebo vysvětlil, proč při posuzování mezinárodních smluv tento princip neplatí.
Z autorů původního návrhu na opětovný přezkum se k doplnění nepřipojili senátoři ODS Richard Svoboda a Jiří Nedoma, který to zdůvodnil obavami z dalších průtahů. Jejich podpisy pod doplněním nahradili Tomáš Kladívko (ODS) a Václav Homolka (KSČM), kteří se na konci září zároveň připojili i k původnímu návrhu. Pod ním je tak nyní podepsáno 19 senátorů, zatímco pod doplněním 17 senátorů, tedy minimálně nezbytný počet.
Hlavní část doplňku zpochybňuje ústavní soulad dalších částí římské smlouvy o založení EU s českým ústavním pořádkem, jak to senátoři avizovali v původním návrhu. Senátorům vadí mimo jiné rozdělení pravomocí unie na takzvané výlučné a sdílené. Senátoři se obávají, že v oblasti výlučné působnosti unie nebudou platit žádná pevná pravidla.
Další část podání se věnuje trestní pravomoci unie a takzvané implicitní vnější pravomoci unie, tedy možnosti sjednávat mezinárodní smlouvy. Přenos této pravomoci podle senátorů není ohraničený, rozpoznatelný a dostatečně určitý.
Česko je poslední zemí EU, která reformní smlouvu neratifikovala. Chybí podpis prezidenta Václava Klause, který nyní o smlouvě nemůže rozhodnout dříve, než Ústavní soud návrh na její opětovný přezkum projedná. Ústavní soud své jednání naplánoval na 27. října.
Autor: Euroskop
