17.09.2009
čtk
Americký prezident Barack Obama o půlnoci telefonicky informoval českého premiéra Jana Fischera, že USA opouští myšlenku vybudování evropského pilíře protiraketové obrany v České republice a Polsku.
Premiérův mluvčí Roman Prorok potvrdil, že Fischer s Obamou telefonoval, o obsahu rozhovoru ví také prezident Václav Klaus. Do Prahy dorazí po obědě delegace USA vedená náměstkyní ministryně zahraničí Ellen Tauscherovou, která nyní jedná ve Varšavě.
Domluvili jsme se s americkou stranou, že komentáře budeme poskytovat až po odpoledním jednání s vládní delegací, řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar.
Podle ČTK, která se odvolává na diplomatické zdroje, bude Česká republika usilovat o to, aby Američané potvrdili platnost dohody o vědecké či vojenské spolupráci domluvené na okraj dvou hlavních radarových smluv.
Podle agentury AP by dnes americký ministr obrany Robert Gates a zástupce šéfa sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA generál James Cartwright měli mít tiskovou konferenci, jež by se měla týkat právě plánů ohledně protiraketové obrany. S Gatesem by se měl v pátek setkat ministr obrany Martin Barták, který je tento týden v USA na pracovní návštěvě.
USA chystají jednání s Teheránem
Nový americký prezident Obama nařídil přezkoumání funkčnosti i finanční náročnosti celého systému, který měl být obranou proti raketám ze zemí, jako je Írán se svým sporným jaderným programem.
Podle The Wall Street Journal zakládá Washington svou novou strategii na přesvědčení, že íránský program vývoje raket dlouhého doletu nepokračuje tak rychle, jak se původně předpokládalo. Podle listu se Američané po posouzení plánu na vybudování protiraketového deštníku ve střední Evropě kloní k názoru, že větší nebezpečí představují pro Evropu íránské rakety středního a krátkého doletu.
Proto prý Obamova vláda nařídí změnu (kurzu) směrem k vývoji regionálních protiraketových systémů, což bude prý méně kontroverzní. USA také po letech průtahů plánují zahájit přímé rozhovory s Teheránem. Polský list Gazeta Wyborcza nedávno uvedl, že USA si přejí spíše instalovat protirakety na lodích a na základnách v Izraeli a v Turecku. V úvahu prý připadá rovněž Balkán.
Podle WSJ ale bývalí i současní členové americké administrativy, kteří média informovali o současném vývoji, zřejmě ponechají otevřenou možnost pro to, že by se projekt protiraketové obrany ve střední Evropě znovu nastartoval. A to v případě, že by Írán v budoucnosti pokročil ve vývinu raket dlouhého doletu.
Vláda radarového ticha
Smlouvy umožňující vznik radaru a pobyt amerických vojáků na této základně podepsali loni v létě se svými americkými protějšky z administrativy prezidenta George Bushe tehdejší ministři zahraničí Karel Schwarzenberg a obrany Vlasta Parkanová. Schwarzenberg dokument označoval za jeden z nejvýznamnějších počinů své diplomatické kariéry.
Proti vzniku základny, o níž se Američané tehdejší sociálnědemokratické vládě poprvé zmínili už v roce 2002, se zvedla vlna odporu veřejnosti, proti se postavily levicové politické strany. Hnutí Ne základnám! dokázalo na demonstrace proti radaru dostat tisíce lidí, vojenská policie musela ostnatým drátem ohradit místo, kde měla základna vzniknout.
Smlouvy ovšem neschválila Poslanecká sněmovna, koaliční vláda Mirka Topolánka je z jednání stáhla. Kabinet Jana Fischera, který ji vystřídal, se pak sám označil za vládu radarového ticha.
Autor: Euroskop
