15.09.2009
čtk
Češi se cítí zrazeni, Poláci dávají najevo rozmrzelost a Rumuni si připadají podceňováni. Kdo za to podle nich může? Pro někoho překvapující odpověď zní: americký prezident Barack Obama. Jeho předchůdce George Bush se k východní Evropě choval vstřícně a čelní představitelé východoevropských zemí jej za to odměnili přízní po teroristických útocích 11. září 2001. Řada politiků a občanů zemí východní Evropy ale nyní podle agentury AP žehrá na opomíjení současnou administrativou Baracka Obamy.
Nyní vnímáme počátek lhostejnosti, podotkl o vztazích USA k Rumunsku historik Tudor Salajean. Místy lze ale ze vzájemných nálad vypozorovat až nepřátelský tón. Obamův vztah k důležitým mezinárodním tématům podle náměstka Rumunského kulturního institutu Mircei Mihaiese nestojí ani za plesnivou cibuli.
S Obamovou mezinárodní politikou podle průzkumu americké organizace German Marshall Fund (GMF) souhlasí dva ze tří Bulharů, Čechů, Poláků a Rumunů. Na první pohled to vyznívá jako silná podpora, ale v zemích západní Evropy s Obamou vyjádřilo spokojenost devět z deseti respondentů.
Podle odborníka na mezinárodní politiku Janusze Bugajského je běžné, že se vztahy mezi zeměmi vyvíjí a momentálně prý není mnoho důvodů, proč by USA měly z východní Evropy dělat prioritu. Tyto státy mohou být oběťmi svých vlastních úspěchů, tvrdí Bugajski. Jsou celkem stabilní. Nehrozí jim žádné výrazné sociální nepokoje nebo politická nestabilita, ani žádné bezpečnostní problémy. Čím jste úspěšnější, tím větší máte tendenci sklouznout na seznamu priorit mezinárodní politiky Spojených států směrem dolů.
Obama je mezi mnoha občany východoevropských zemí oblíben. Jeho dubnový projev v Praze se těšil velké pozornosti a řadě lidí připomněl dekády transatlantického partnerství, které dopomohlo východoevropskému bloku k ukončení komunismu. Přesto ale východoevropský region nepociťuje z různých důvodů k Obamovi tak velkou přízeň, jak by se dalo čekat, míní AP.
Čeští a polští politici s nejistotou sledují americkou nerozhodnost kolem umístění protiraketového štítu v těchto zemích. Systém má být obranným opatřením proti jaderným hrozbám Íránu, ale zástupci americké vlády nedávno uvedli, že uvažují také o jiných možnostech, kam by šlo zařízení umístit. Proti štítu v Česku a Polsku se ostře ohrazuje Rusko, které jej považuje za ohrožení své bezpečnosti, a mnoho zastánců nemá obranný systém ani mezi občany obou zemí.
Pokládal bych to za špinavý trik, kdyby Česká republika a Polsko zůstaly nechráněny, řekl AP bývalý český vicepremiér Alexandr Vondra, jenž byl jedním z předních východoevropských představitelů, kteří Obamovi v červenci napsali dopis, v němž vyjadřují obavy nad jeho vztahy s Ruskem, kvůli kterým by mohl přehlížet východoevropský region. Jestliže se nepostaráme o vztahy mezi USA a střední a východní Evropou, v budoucnu by se mohly tyto vztahy zhoršit, dodal Vondra.
Poláci jsou vůči USA zahořklí z jiných důvodů. Na počátku září se v Polsku uskutečnil ceremoniál k 70. výročí začátku druhé světové války za účasti předních světových politiků včetně ruského premiéra Vladimira Putina. USA ale do Polska poslaly jen šéfa Národní bezpečnostní rady Jamese Jonese. Někteří polští představitelé to brali jako urážku, neboť na významném ceremoniálu očekávali viceprezidenta USA Josepha Bidena nebo ministryni zahraničí Hillary Clintonovou.
Nechtějí nás. Nezáleží jim na nás. Platíme za naši slepou lásku k Americe, vylil si zlost komentátor polského listu Dziennik Lukasz Kwiecień. Nepochybuji, že pod novou administrativou Washington opomíjí vztahy s Polskem a celou střední Evropou. Někteří tvrdí, a já se mezi ně počítám, že to je chyba a jednou za ni Washington draze zaplatí, vyjádřil své pocity vůči zahraniční politice Spojených států Bartosz Weglarczyk, komentátor deníku Gazeta Wyborcza.
V Rumunsku, jež stejně jako několik dalších východoevropských zemí poslalo své vojáky do bojů po bok USA v Iráku a Afghánistánu, jsou také smíšené pocity vůči Spojeným státům. Rumunsko je obviňováno, že v minulosti dovolilo agentům americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v zemi zavést tajné věznice, kde byli údajně vyslýcháni, a možná i mučeni údajní teroristé. Rumunská vláda tato obvinění vehementně odmítá. List The New York Times ale minulý měsíc citoval bývalého zástupce CIA, že jedno z těchto tajných vězení se nacházelo přímo v Bukurešti. Rumunský prezident Traian Basescu dal nedávno najevo rezervovaný postoj vůči současné americké vládě, když nostalgickým tónem hovořil o nekonečném seznamu společných cílů, které byly dosaženy s bývalým prezidentem Bushem v úřadu.
Autor: Euroskop
