S ohledem na rostoucí význam indopacifické oblasti se debata Národního konventu o EU zaměří na tento region prostřednictvím třech hlavních otázek, které definoval odborný garant kulatého stolu, Institut pro evropskou politiku Europeum, ve svém podkladovém dokumentu, z něhož tento článek vychází a který je rovněž dostupný na našich webových stránkách.
Strategický zájem Evropské unie o oblast Indo-Pacifiku v posledních letech výrazně posílil, což dokazuje hodnota obchodu se zbožím v roce 2019 (1,5 bilionu eur) a vydání Strategie EU pro spolupráci v oblasti Indo-Pacifiku v roce 2021. Na své vlastní strategii pro Indo-Pacifik pracuje v současné době také Česká republika, přičemž tento region je také jednou z vytyčených priorit pro nadcházející předsednictví ČR v Radě EU. Nicméně i přes vzájemnou propojenost, je tento region geografickou oblastí se stále zvyšujícím se politickým napětím a vzrůstajícím geopolitickým a ekonomickým vlivem Čínské lidové republiky.
Geopolitický kontext
V tomto regionu dochází k neustále se stupňující geopolitické soutěži mezi Čínskou lidovou republikou a Spojenými státy americkými, které v roce 2022 publikovaly svou indopacifickou strategii. V této strategii je Čína uvedena jako hlavní výzva jak pro Indo-Pacifik, tak pro ostatní státy světa. Proto se americká administrativa snaží zabránit vytvoření čínské sféry vlivu v této oblasti. Toho se snaží docílit vytvářením nových spojeneckých bloků v rámci Indo-Pacifiku (např. Quad) nebo podepisováním obchodních dohod (např. dohoda AUKUS).
Americká strategie se liší od té evropské, neboť ta sice charakterizuje Čínu jako ekonomického soupeře a systémového rivala, ale současně také jako partnera. Evropsko-čínské vztahy se však v posledních letech zhoršily, což dokazuje neratifikování investiční dohody (CAI) mezi EU a Pekingem a vzájemné uvalení sankcí. Nicméně odborný garant kulatého stolu Europeum konstatuje, že dorovnání obchodních podmínek na čínském trhu by bylo prospěšné jak pro Českou republiku, tak pro celou EU.
V současné době je důležité sledovat také postoj států tohoto regionu k válce na Ukrajině.
Na jedné straně totiž stojí státy, jako je Austrálie, Japonsko, Indonésie nebo Singapur, které se zcela jasně postavily na stranu Ukrajiny, ale na druhé straně figurují státy, mezi které patří většina zemí ASEANu nebo Indie, jež volají pouze po ukončení konfliktu diplomatickou cestou. Možným vysvětlením pro postoj těchto “neutrálních“ státu může být snaha nevyprovokovat Čínu, která Ruskou federaci sice neodsoudila, ale zároveň nepodporuje ani mezinárodní sankce. Postoj Číny je však nutné sledovat, mj. s ohledem na otázku Tchajwanu.
Strategie EU a cíle ČR
Strategie EU pro spolupráci v oblasti Indo-Pacifikuse zaměřuje především na vztahy EU s členskými státy ASEANu, které trvají více než 40 let a v roce 2020 byly povýšeny na strategické partnerství. V rámci tohoto partnerství usiluje EU např. o dokončení či znovunastartování jednání o volném obchodu s Indonésií, Malajsií, Filipínami nebo Thajskem. Kromě zemí ASEANu se však EU snaží také o posílení spolupráce s Austrálií, Japonskem, Jižní Koreou a Singapurem nebo o znovunastartování obchodního jednání s Indií, přičemž velice blízko k úspěšnému zakončení jednání o volném obchodu s EU je Nový Zéland.
Česká republika má v současné době dobré bilaterální vztahy s Jižní Koreou, Japonskem, Indií, Kambodžou, Barmou a Vietnamem a je jedním z šesti států EU, které má své diplomatické zastoupení v KLDR. Během nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU se uskuteční summit EU-ASEAN.
Klíčové sektory evropské indopacifické strategie z pohledu EU i ČR
Evropská indopacifická strategie může být implementována do několika odvětví sektorových politik: od jednání o volném obchodu přes spolupráci v oblasti digitalizace a kybernetické bezpečnosti až po posílení správy oceánu. Nejkonkrétnější posun však zatím nastal v bodě posílení evropské konektivity, neboť v prosinci 2021 byla přijata strategie konektivity „Global Gateway“, jejímž účelem je mobilizovat v letech 2021 až 2027 investice ve výši 300 mld. eur.
V rámci nadcházejícího předsednictví by se dle Europea měla Česká republika, s ohledem na ruskou invazi na Ukrajině, věnovat především otázkám obrany a bezpečnosti. Nicméně prioritním sektorem by měl i nadále zůstat volný obchod, přičemž debata kulatého stolu se může zaměřit na příklad na způsoby, jak vybudovat udržitelné a odolné tzv. value chains.
Autorka shrnutí: Kateřina Zýková
