Summit EU: záruky Irům, boj s klimatem i krizí

18.06.2009
čtk – aktualizováno

Boj s vážnou finanční a hospodářskou krizí, globální oteplování či nominace nového šéfa Evropské komise a záruky pro Irsko kvůli novému referendu ohledně lisabonské smlouvy o reformě fungování Evropské unie budou dominovat dnes začínajícímu summitu Evropské unie v Bruselu. Předsedající Česko na něm bude reprezentovat předseda úřadující vlády Jan Fischer. Jednání šéfů států a vlád zemí 27členného bloku Fischer bude řídit poprvé.

Premiér při středečním rozhovoru s českými novináři před vrcholnou schůzkou vyjádřil přesvědčení, že se státníkům podaří dohodnout v klíčových otázkách. Jde hlavně o boj se změnou klimatu, o opatření vůči hospodářské krizi i o to, jak unii dostat z krize, do níž se dostala kvůli odmítnutí Lisabonské smlouvy v loňském červnovém referendu, v němž Irové řekli dokumentu jasné ne.

Irové totiž jako jediní v EU odmítli tento zdlouhavě dojednávaný dokument o reformách institucí EU. Ve snaze uspořádat nové lidové hlasování blok Irům přislíbil, že jim dá záruky, že smlouva nepřinese změny v několika klíčových oblastech, jako jsou tradiční irská neutralita či národní svrchovanost nad daněmi nebo potraty.

Na samotných zárukách už se státy více méně podle politiků shodují, otevřená je však stále otázka, v jaké formě je schválit. Právě to bude jedním z hlavních témat summitu.

Výběr hlavních bodů připravovaných záruk pro Iry

Přinášíme výběr hlavních bodů, které by měly tyto záruky obsahovat:

– Záruky by měly mít tři části. První by byla právně závazná a týkat by se měla daní, obrany a otázek rodiny, práva na život a vzdělání. Druhá část, která už nebude právně závazná, bude věnována sociální politice a právům zaměstnanců. Třetí bude podle návrhu tvořit samostatná jednostranná deklarace Irů.

– V textu se píše, že se garancemi Lisabonská smlouva nemění.

– Návrh zdůrazňuje, že Lisabonská smlouva žádnému členskému státu nemění nic v rozsahu kompetencí, které se týkají daní.

– Lisabonská smlouva nemá vliv či nepoškozuje irskou tradiční politiku vojenské neutrality, píše se v návrhu záruk.

– Lisabonská smlouva také podle textu nepřináší žádné změny, které by měly vést ke vzniku nějaké evropské armády. Bude věcí Irska či jakéhokoli jiného členského státu, aby si rozhodl, zda se bude či nebude účastnit nějaké vojenské operace.

– Nic v Lisabonské smlouvě, píše se v návrzích, neovlivňuje rozsah a ochranu práva na život, ochranu rodiny či práva na vzdělání. Tato pasáž by měla třeba zmírnit obavy z toho, aby Irům někdo nemohl přikázat, aby umožnili potraty. To v kampani před referendem tvrdili někteří odpůrci lisabonské smlouvy.

– V právně nezávazné druhé části Evropská rada (summit) potvrzuje, že unie přikládá velký význam ochraně práv zaměstnanců či že je odpovědností členských států zajišťovat zdravotní služby a vzdělávání.

– V závěrečné nezávazné části, kterou je samostatná národní deklarace Irska, zástupci Dublinu v podstatě znovu opakují to, co obsahují první dvě části. Zdůrazňují třeba, že smlouva tvrdí, že jakékoli rozhodnutí EU o společné obraně by muselo být přijato jednomyslným rozhodnutím členských států.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek