20.03.2009
čtk
Šéfové států a vlád členských zemí projednají druhý den summitu Evropské unie projekt takzvaného východního partnerství, který je jednou z priorit českého předsednictví. Partnerství má šesti postsovětským republikám otevřít dveře pro užší spolupráci s Unií.
Projekt východního partnerství zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu. Brusel těmto zemím výměnou za reformy nabízí dohody o přidružení, o zónách volného obchodu a o snadnějším poskytování vstupních víz.
Projekt východního partnerství je jednou z priorit současného českého předsednictví EU a oficiálně začne na začátku května v Praze. Zatím ovšem není jasné, zda se zahájení zúčastní i běloruský lídr Alexandr Lukašenko, jehož země čelila kritice za poškozování lidských práv. Lukašenko svého času nemohl dokonce kvůli sankcím cestovat do Evropské unie. Ministři zahraničí EU nicméně v pondělí prodloužili pozastavení cestovních sankcí, a teoreticky tak připravili půdu pro návštěvu běloruského lídra v Praze.
Východní partnerství by mělo vyjmenovaným zemím umožnit za určitých podmínek uzavření takzvaných asociačních dohod s Evropskou unií. Znamenalo by to, že státy bývalého SSSR poskočí o stupínek výš na žebříčku vztahů s evropským společenstvím.
Případné uzavření asociačních dohod ale státy zavazuje k přijetí některých evropských standardů, které se týkají například ochrany lidských práv a nutí zemi ke spolupráci s některými mezinárodními institucemi. Jde především o Radu Evropy nebo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Nové partnerství by státům bývalého SSSR kromě posílení politických vazeb s EU ale mělo přinést i významný ekonomický impulz. Asociační dohody by měly šesti vyjmenovaným zemím ulehčit přístup na unijní trh, přičemž cílem je vytvoření jakési zóny volného obchodu.
Ekonomicky těžit má ovšem z partnerství i Unie. Intenzivnější spolupráce by například EU měla otevřít dveře k významným energetickým zdrojům v oblasti. Unie si hodně slibuje od spolupráce s Ázerbájdžánem, který je významným vývozcem ropy a zemního plynu. To by mohlo snížit závislost EU na ruských dovozech. Velkou roli by v tomto případě měla sehrát i Ukrajina. Evropská komise již v prvním návrhu partnerství přislíbila podporu při obnově plynovodů, především pak Ukrajině. Dárcovská konference, kde se budou sbírat příspěvky na ukrajinskou plynařskou infrastrukturu, by se měla uskutečnit již příští pondělí v Bruselu.
Východní partnerství má nicméně ještě další geopolitický rozměr. Práce na jeho přípravě urychlil konflikt v Gruzii, kde loni v srpnu ruská armáda zasáhla proti snaze Tbilisi silou obnovit svrchovanost nad separatistickou Jižní Osetií.
Podpora východní Evropy
Unijní lídři zřejmě proberou v Bruselu i návrh Evropské komise na zdvojnásobení fondu na pomoc zemím zasažených krizí. Dosud v něm bylo 25 miliard eur, nově by to mohlo být 50 miliard eur. Nárok na čerpání přitom mají jen členské státy EU, které nejsou členy Eurozóny, tedy případně i Česko.
Půjčku již čerpají Maďarsko a Litva, Rumunsko žádá o dalších 20 miliard eur. Současně Ukrajina, která již obdržela úvěr od MMF, žádá o totéž i EU. Topolánek i Barroso včera prohlásili, že „půjčky by měly být přístupné všem, kteří je potřebují.
Autor: Euroskop
