04.03.2009
čtk
Americký prezident Barack Obama obvykle oznamuje své politické návrhy prostřednictvím médií. Tiskové konference pořádá téměř denně a tajná diplomacie byla u něj dosud neznámým pojmem. Svým novým „raketovým“ návrhem zveřejněným deníkem The New York Times se ale pustil do riskantní akce, kterou si znalci washingtonských poměrů zatím nedokážou s jeho jménem spojit, napsala agentura DPA.
Aby se USA zřekly výstavby sporné raketové základny v Polsku a ČR jako odměny za pomoc Moskvy při odvrácení Íránu od vývoje raket s dlouhým doletem skutečně zní jako mimořádný a troufalý obchod. Jde o náznak tání v americko-ruských vztazích, nebo dostane Obama v Moskvě ledovou sprchu?
Riziko je velké. Žádný div, že se Obama pokouší opatrně ustupovat. Sice samotnou zprávu nedementoval, uvedl ale, že jeho dopis ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi byl nepřesně interpretován. Připustil však, že omezení íránského jaderného programu potřebu protijaderného štítu sníží. Zasvěcencům do washingtonských poměrů je vše jasné a cítí, že se tady něco kuje.
Zpočátku to ve vztazích obou zemí vypadalo chmurně. Sotva byl Obama v listopadu zvolen, vypustil ruský prezident Medveděv varovný výstřel, který nevěštil nic dobrého. Pokud USA skutečně v Polsku rozmístí rakety, Moskva jako protiopatření pošle rakety do své pobaltské enklávy v Kaliningradu. S projektem raketového deštníku totiž podle názoru Moskvy pronikly Spojené státy do předpolí Ruska, a hrozil tak návrat do časů studené války.
Obama ale stojí před dilematem, protože USA potřebují Rusko tak naléhavě, jako nikdy předtím. Pokud USA chtějí odradit Írán od vývoje atomových bomb a raket, které by mohly doletět do Izraele a Evropy, potom si stěží mohou dovolit zbavit se podpory Moskvy. I jen díky právu veta v Radě bezpečnosti OSN se Rusko stává rozhodující mocí.
Vojenské a diplomatické kontakty, stejně jako obchodní vztahy, propůjčují Rusku velký vliv na Írán, napsal v úterý The New York Times. Avšak Moskva se tvrdé linii Washingtonu vůči Íránu již několikrát vzepřela, dodal deník.
Skutečně v minulosti se Rusko projevilo jako brzda amerických iniciativ proti Íránu a mělo v tom nezřídka i úspěch. Současně však Moskva zdůrazňovala, že Rusko si nepřeje, aby se z Íránu stala jaderná velmoc. Nyní ale chtějí Spojené státy vše smazat, jak to nedávno vyjádřil viceprezident Joe Biden, a místo neústupného postoje a sklonu ke konfrontaci chtějí dát přednost novému začátku, spojenému s diplomatickou obratností.
Dohoda, kterou Obama ve svém tajném dopise nabízí, má okouzlující logiku. Pokud se podaří Írán s pomocí Ruska odvrátit od vývoje raket s dlouhým doletem, potom není raketový štít ve střední Evropě potřeba. Již několik týdnů vysílá Washington podle New York Times v podobném duchu signály, které mají Moskvu obměkčit.
Přesto alespoň zpočátku se Moskva k nabídce stavěla hluše. Chladně, velmi chladně reagoval Medveděv na Obamův dopis v úterý v Madridu a hovořil přitom o výměnném obchodě, který on odmítá. To samozřejmě žádné tání ani nový začátek v rusko-amerických vztazích nepřipomíná.
Přesto si však Kreml ponechal vrátka pootevřená. Pokud snad nová americká administrativa dá průchod zdravému rozumu a přijde s nějakým novým návrhem, jsme připraveni k jednání.
Ještě tento pátek se mají v Ženevě sejít ministři zahraničí Hillary Clintonová a Sergej Lavrov, kteří si spolu musí mnohé vyjasnit. Již delší čas dává Moskva najevo, že by se mohla nadchnout pro raketovou obranu, ovšem za podmínky, že vedle Američanů se na ní budou podílet i Rusové a Evropané. Zdá se tedy, že nějaká diplomatická obleva je přece jen na obzoru.
Autor: Euroskop
