02.03.2009
čtk
Mimořádný summit šéfů vlád a států Evropské unie odmítl protekcionismus jako nástroj v boji proti krizi. Vedle tohoto hlavního tématu summitu, který svolalo české předsednictví EU, jednali evropští politici také o řešení hospodářských problémů některých států střední a východní Evropy.
Zatím jsme nezaznamenali žádný případ protekcionismu, řekl český premiér po skončení nedělního mimořádného summitu EU. Evropa podle něj může dopadům současné krize čelit jedině tím, že bude postupovat společně a koordinovaně za současného respektování stávajících pravidel.
Musíme zlepšit regulaci finančních institucí a dohled nad nimi, řekl Topolánek. „Potřebujeme Evropu bez bariér, Evropu s pravidly, dodal. Obavy z toho, že by některé státy mohly v rámci přijímání balíčků pomoci svým ekonomikám přistoupit k ochranářským krokům, se objevily mimo jiné v souvislosti s plány Paříže na pomoc tamním automobilkám.
Paříž slíbila půjčit automobilkám Renault a PSA Peugeot Citroën během pěti let šest miliard eur údajně výměnou za nepsaný příslib, že během trvání této půjčky nezavřou své francouzské závody. Evropská komise ale už v sobotu uvedla, že se tento plán vyhýbá protekcionistickým opatřením.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na summitu novinářům řekl, že je spokojen s tím, že Evropská komise podpořila francouzský plán na pomoc automobilkám. V tomto kontextu odmítl, že by se Francie či jakákoliv jiná země v unii chovala ochranářsky. Podle prezidenta se tyto typy aktivit nezdají v rozporu s jednotným trhem.
Já jsem nikdy nevěřil v protekcionismus. Nikdy. Jestli chcete, abych řekl, že protekcionismus je sprosté slovo, ano, (je), řekl první muž Francie. Podle něj záchranné balíčky členských států na pomoc jejich bankám či automobilkám nelze nazývat ochranářství. Nikdo v Evropě není ochranářský, dodal Sarkozy.
Podle agentury AP Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová uvedli, že na pomoc automobilkám bude potřeba více peněz. Větší podpora automobilkám by podle obou státníků neměla být brána jako protekcionismus, protože pomůže zachovat pracovní místa i v dodavatelských firmách. Pravidla pro podporu jsou skoupá a měla by být upravena, tvrdí.
Odsouzení hospodářského nacionalismu se objevilo i v závěrečném dokumentu summitu a premiér Topolánek spolu s předsedou Evropské komise José Barrosem svalovali vinu za údajné rozpory mezi unijními politiky především na média.
Zklamání hospodářských komor
Zklamání z výsledků summitu vyjádřila organizace Eurochambers, která sdružuje evropské hospodářské komory. Tento summit byl jen dalším neproduktivním politickým divadlem, který nepřinesl konkrétní řešení dramatické ekonomické situace a ukázal znepokojivý nedostatek koordinace mezi členskými státy (EU), uvedl šéf Eurochambers Arnaldo Abruzzini. Dodal, že doufá v lepší výsledky následujícího summitu, který se uskuteční 19. a 20 března opět v Bruselu.
Asociaci zejména vadí, že politici nepřišli s žádným konkrétním řešením, které by obnovilo poskytování úvěrů v Evropské unii. To je v současnosti daleko menší, než by bylo potřeba.
Největším nebezpečím pro nás je verbální odmítnutí protekcionismu a současně v reálném životě uplatňovaný skrytý protekcionismus. Ten totiž v jakékoliv podobě končí dříve či později u politicky a společensky snadno zneužitelného ekonomického nacionalismu, komentoval výsledky summitu prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl. Pouze uvolnění trhu se zamezením pseudoregulačních opatření může vést ke zlepšení nynější globální recese, dodal.
Východní Evropa žádnou speciální pomoc od EU čekat nemůže
Hospodářské problémy některých států střední a východní Evropy byly dalším tématem summitu. Maďarsko ještě před zahájením vrcholné schůzky navrhlo vytvoření fondu na pomoc 12 státům střední a východní Evropy v objemu až 190 miliard eur (5,48 bilionu Kč).
Unie však tuto snahu odmítla a český premiér Mirek Topolánek uvedl, že střední a východní Evropa není žádným speciálním regionem a neměla by získávat speciální pomoc. Podobně mluvili i ostatní evropští politici, jejich apel proti rozlišování EU na regiony však narušil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Ten ve svém vystoupení před novináři východ a zbytek Evropy jasně odlišil. Je tu riziko ekonomické pro nás i pro ně (střední a východní Evropu), je tu politické riziko rozdělení Evropy. Naše odpověď je solidarita a odpovědnost, uvedl.
Různé názory mezi unijními politiky panují také vůči požadavku některých nových členských zemí zmírnit kritéria vstupu do eurozóny. Někteří premiéři jakékoliv ústupky odmítli. Lucemburský premiér, ministr financí a zároveň šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker připustil možné přezkoumání jednoho z klíčových kritérií pro přijetí jednotné měny.
Tím je nutnost uchazečského státu setrvat dva roky v takzvaném režimu směnných kurzů ERM-2. Mohu rozumět tomu, že v případě nutnosti setrvání v měnovém systému (ERM-2) po dva roky, může být malý otazník. Budeme o tom klidně hovořit, uvedl Juncker. Pokud by unie nakonec toto kritérium změnila, teoreticky by to mohlo znamenat urychlení vstupu do eurozóny, na jakýchkoliv úpravách je ale třeba jednomyslná shoda.
Autor: Euroskop
