01.03.2009
čtk
Odsouzení pěti srbských činitelů za zločiny spáchané za války v Kosovu v letech 1998-1999 podnítilo podezření Srbů z předpojatosti Západu vůči nim. Ta podle nich komplikuje snahu jejich vlády o začlenění Srbska do Evropské unie, píše agentura Reuters.
Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu ve čtvrtek odsoudil pětici srbských činitelů k trestům 15 až 22 let vězení, bývalého srbského prezidenta Milana Milutinoviče však zprostil viny.
Milutinović a pět dalších srbských činitelů stanuli před tribunálem v červenci 2006 na základě obvinění, že spolu s bývalým jugoslávským prezidentem, již zesnulým Slobodanem Miloševičem zosnovali v roce 1999 rozsáhlou deportaci asi 800.000 Albánců z Kosova. Za vinu jim bylo kladeno také vyvraždění stovek kosovských civilistů srbskými silami. S Milutinovičem byl souzen také bývalý místopředseda srbské vlády Nikola Šainović, bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády Dragoljub Ojdanić, generálové Nebojša Pavković a Vladimir Lazarević a někdejší šéf srbské tajné služby Sreten Lukić.
„Pro Srbsko je to tragický den,“ prohlásil o verdiktu ICTY Dragan Todorović z nacionalistické Srbské radikální strany (SRS), nejsilnější opoziční strany v parlamentě. Pověřenec Srbska pro spolupráci s mezinárodním trestním tribunálem Rasim Ljajić vyjádřil názor, že tvrdost trestu je v příkrém kontrastu s osvobozujícím rozsudkem vyneseným loni nad někdejším vůdcem kosovskoalbánských povstalců Ramushem Haradinajem. „Ještě to posílí dojem, že tribunál používá dvojí metr,“ míní Ljajić.
Srbská koaliční vláda v čele s prozápadní Demokratickou stranou, která se chopila moci před osmi měsíci, označila vstup země do EU za jednu ze svých priorit. Unie však podmínila přijetí Srbska do svých řad úplnou spoluprací Bělehradu s haagským tribunálem. Brusel trvá na tom, že musí být zatčen bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který dosud uniká spravedlnosti, a předán ICTY k potrestání.
Průzkumy veřejného mínění svědčí o tom, že 60 procent Srbů považuje haagský tribunál za předpojatý, a je proti předání podezřelých z válečných zločinů do Haagu. „Rétorika politiků odráží to, co si myslí prostí lidé,“ míní analytik nezávislého Centra politických studií Milan Nikolić, „Tribunál považují za nezbytné zlo.“ Čtvrteční verdikt ICTY zazněl v době, kdy mnozí Srbové stále více ztrácejí trpělivost s politikou cukru a biče praktikovanou Západem.
Srbsko naopak pohněvalo Západ podáním žaloby u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) kvůli odtržení Kosova, které před rokem vyhlásilo nezávislost na Bělehradu. Jeho status samostatného státu uznaly Spojené státy a většina členských zemí EU. Před několika dny také pobouřilo sousední Bosnu vydáním zatykače na 19 bývalých bosenskochorvatských a bosenskomuslimských činitelů, obviňovaných ze zločinů spáchaných na vojácích jugoslávské armády během počátečních týdnů bosenské války v letech 1992-1995. Srbsko je v tomto konfliktu všeobecně považováno za agresora.
„Sílí tendence dokazovat, že i jiné etnické skupiny páchaly zločiny,“ podotkl Nikolić.
Následující výrok srbského ministra vnitra Ivicy Dačiče ukazuje, že i když se Srbsko ušklíbá a přenáší svou povinnost do Haagu, popírání jeho role v balkánských válkách má stále ještě hluboké kořeny. A to vzdor záplavě případů obvinění a odsuzujících verdiktů, ukazujících prstem na Srby jako hlavní viníky. „Srbsko jako stát nepáchalo systematickou genocidu na žádném z národů bývalé Jugoslávie,“ prohlásil Dačić, člen Socialistické strany, která je mladším partnerem ve vládní koalici.
Autor: Euroskop
