28.02.2009
čtk
Napětí mezi Polskem a Německem ohledně plánovaného berlínského památníku a střediska vysídlenců přetrvává i po dnešní schůzce německé kancléřky Angely Merkelové s polským premiérem Donaldem Tuskem v Hamburku. Napsala to agentura DPA s tím, že oba politici se u příležitosti návštěvy takzvané matějské hostiny sešli k půlhodinovému rozhovoru, o jeho obsahu ale odmítli cokoli prozradit.
Hlavním bodem sváru je účast kontroverzní předsedkyně německého Svazu vyhnanců (BdV) Eriky Steinbachové v nadaci, která má výstavní a dokumentační centrum řídit. Varšava s tím kvůli minulosti a některým vyjádřením poslankyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové rozhodně nesouhlasí.
Středisko, jehož vznik už schválila německá vláda i parlament, se má věnovat dějinám nucených exodů v Evropě 20. století, včetně vysídlení Němců z českého a polského území. Zastřešovat ho má Německé historické muzeum a řídit nadace Útěk, vyhnání, usmíření, v níž mají mít tři zástupce i němečtí vysídlenci. Na jedno s míst byla nominována právě Steinbachová.
Polsko považuje její případný podíl na činnosti památníku za nepřijatelný z více důvodů. K nejdráždivějším patří ten, že není vysídlenkyně, ale pochází z řad představitelů německé okupační správy. Narodila se v roce 1943 na území Polska jako dcera okupačního důstojníka, jehož rodina se na polské území přistěhovala ze západu Německa až po obsazení země.
Steinbachová v roce 1991 ve Spolkovém sněmu také hlasovala proti uznání poválečné, na západ posunuté německo-polské hranice na Odře a Nise. V očích mnoha Poláků je tak v BdV zástupkyní nejtvrdšího jádra vysídlenců, kteří neskrývají nároky za zvrat současného stavu.
Proti účasti Steinbachové v nadační radě berlínského střediska jsou i němečtí sociální demokraté (SPD), kteří s CDU a její sesterskou stranou CSU tvoří na spolkové úrovni velkou koalici, a opoziční Zelení. Na přítomnosti šéfky BdV v nadaci naopak trvají sudetští Němci.
I české politiky v minulosti Steinbachová popudila. Například v roce 1998 výrokem, že Češi pod německým panstvím takřka netrpěli. V lednu 1997 patřila mezi dvacítku poslanců vládního konzervativního bloku, kteří hlasovali proti česko-německé deklaraci. DPA ve čtvrtek s odvoláním na nejmenovaného vysokého českého diplomata uvedla, že česká vláda plánované centrum nadále odmítá.
Německá vláda slíbila, že poválečné vysídlování Němců ze střední a východní Evropy bude v objektu zasazeno do širokého kontextu dějin nucených migrací. Polsko i Česko už dříve vyslovily obavy, aby projekt nevyzdvihoval německé oběti válečných a poválečných událostí proti jiným a nerelativizoval tak vinu Němců.
Takzvaná matějská hostina je údajně nejstarší banket na světě. Koná se od roku 1356 a hamburská radnice na ni zve každoročně na 400 osobností z politiky, hospodářství, vědy, kultury a diplomacie. V roce 1995 na ní promluvil jako hlavní řečník tehdejší český premiér Václav Klaus.
Autor: Euroskop
