17.02.2009
Euroskop
Když se Kosovo přesně před rokem, 17. února 2008, jednostranně odtrhlo od Srbska, vyjádřili někteří politici své obavy, jak bude situace v etnicky nehomogenním státě vypadat. Na nestabilním Balkáně se objevil stát s problematickým vztahem většinových kosovských Albánců k menšinovým Srbům, kteří se navíc cítí loyální spíše k Bělehradu.
Udržení stability je podle Ilira Dugolli, kosovského vyslance při EU, jeden z nejdůležitějších činů Kosova. „Musíme se vrátit o rok zpátky a zamyslet se nad všemi varováními, které se na nás v době vyhlášení nezávislosti sesypaly – že Kosovo bude zločineckým státem, jenž nepřežije, že Srbové budou hromadně opouštět naše území apod., řekl Dugolli s poukázáním na skutečnost, že žádný z těchto scénářů se nenaplnil.
Revoluce, zn. nutná!
Ale přes zdánlivě stabilní situaci, potvrzenou mnoha pozorovateli, Kosovo musí čelit ještě mnoho výzvám – domácím i mezinárodním. Doposud ho například uznalo jen 54 států ze 192 členů OSN, včetně USA a 22 zemí EU (neuznaly ho Španělsko, Řecko, Kypr, Rumunsko a Slovensko). Takovýto nerovnovážný stav poněkud komplikuje přístup Kosova do mezinárodních institucí.
Mnozí analytici navíc poznamenávají, že Kosovo takřka nezměnilo nic na svém ekonomickém a sociálním systému. „Mnoho problémů, které tu byly předtím… se do dnešní doby ani nezačaly řešit, říká Verena Knaus, analytička Evropské iniciativy pro stabilitu (neziskového institutu pro výzkum v jižní Evropě).
Problémy s elektrickou sítí, špatnou infrastrukturou, chabým ekonomickým rozvojem, chudoba a nezaměstnanost jsou stále na pořadu dne. Současně je podle Knaus potřeba rozvíjet a zlepšovat školství, aby bylo vybudováno „konkurenceschopné Kosovo.
Pro analytiky z ESI je alarmující, jak málo se toho za rok nezávislosti změnilo. Kosovo v současném stavu potřebuje revoluci, a to sociální, ekonomickou a institucionální, informuje EUobserver. „Co je v Kosovu skutečně potřeba? Aby v příštích 50 letech dělali lidé úplně jiné věci, než dělají dnes, aby znali jiné metody a produkovali jiné zboží a aby jejich instituce fungovaly jinak, říká Verena Knaus.
Zatímco v Bruselu, holandský poslanec Evropského parlamentu Joost Lagendijk hodnotí kosovskou situaci sice opatrně ale optimisticky. Podle něj „nehledě na hromady úkolů, které se ještě musí udělat… v Kosovu začíná být situace více než únosná.
Podtrhl, že EU sice trvalo, než se začala v Kosovu výrazněji angažovat, ale konečně může pomoci Kosovu s reformami. EULEX – evropská policejní a justiční mise v Kosovu, jeden ze základů unijní přítomnosti zde, vypadá, že bude mít úspěch. Po několika zpožděních začala mise operovat v Kosovu 9. Prosince a převzala policejní a justiční otázky od OSN pod svou kontrolu.
Evropská budoucnost Kosova
Jedním z problémů Kosova je i nejednotnost EU ve vztahu k jeho uznání. Problém kosovské nezávislosti je, že postrádá evropskou perspektivu do té doby, dokud budou členské státy Unie názorově rozděleny. Experti v této věci varují před možnou izolací Kosova.
Dugolli k tomu řekl, že doufá v přistoupení k bloku v dlouhodobější perspektivě. Podobně podle Gallupova výzkumu, publikovaném v loni v listopadu, kosovští občané podporují vstup do Unie a jsou v tomto směru velice optimističtí.
Zatím bez účasti na šampionátu
Ruku v ruce s názorovou nejednotností členů EU ubývá konsensu ve vztahu ke Kosovu i v OSN. Kosovo například do dnes nemá svůj státní kód a chcete-li tam zavolat, musíte vytočit srbskou předvolbu pro pevné linky a monackou pro mobilní telefony. Současně nebyla kosovské fotbalové reprezentaci povolena účast na mezinárodních šampionátech EURO a UEFA, neboť není členem OSN. Přesto si jednoho dne umějí kosovští politici představit přátelský zápas mezi Srbskem a jejich zemí.
Srbsko prozatím zastává postoj neuznání nezávislosti své bývalé provincie a vyhlásilo blokování jeho možného členství v mezinárodních institucích.
Autor: Euroskop
