14.02.2009
čtk
Série národních iniciativ, které nejsou koordinovány na evropské úrovni, vzbuzují nervozitu v nejchudších zemích, které nejsou s to držet krok s obdobnými investicemi v řádech miliard eur do svého hospodářství, napsal dnes francouzský odpoledník Le Monde. Podle něj zášť malých států oživuje to, že každý nyní jedná sám za sebe.
Podle listu v Evropské unii vypukla polemika o protekcionismu po ohlášení plánu na záchranu francouzských automobilek, který podmiňuje zvýhodněné půjčky koncernům Renault a PSA Peugeot Citroën příslibem zachování továren ve Francii. To prozrazuje nepokoj v Evropě, kde narostly rozdíly co do velikosti a prosperity mezi jednotlivými státy souběžně s tím, jak se EU rozšiřovala.
Jaký druh unie chceme, když ti nejsilnější mohou porušovat pravidla? cituje deník bývalého polského ministra financí Leszka Balcerowicze s poukazem na to, že to jsou země s nejmenšími prostředky, které musejí provést restrukturalizaci jejich průmyslu.
Česká republika, Švédsko, Nizozemsko, Belgie a Slovensko považují francouzskou iniciativu za zkoušku soudržnosti sedmadvacítky, podotýká Le Monde. Tyto země se proto obracejí na Evropskou komisi, aby si vynutila dodržování pravidel, pokud to bude nutné.
Summit EU 1. března umožní uchovat výdobytky vnitřního trhu, ujišťoval belgický premiér Herman Van Rompuy po čtvrtečním setkání se svým francouzským protějškem Françoisem Fillonem, který na půdě Evropské komise hřímal, že v plánu týkajícím se automobilek není nic ochranářského. Komise v čele s jejím předsedou Josém Barrosem i tak vyjádřila pochybnosti, takže, jak dnes podotkl provládní francouzský deník Le Figaro, Paříž a Brusel spolu komunikují jako hluchoněmí.
Podle Le Monde pociťuje nevoli k velkým státům zejména Belgie, která má nejvíce globalizovanou ekonomiku, jež je velmi závislá na evropském kapitálu. Čtyři továrny v zemi – Audi, Ford, Volvo a Opel-GM – vyprodukují ročně milion aut. V odvětví pracuje přímo 17.000 lidí a 170.000 se na něm podílí nepřímo. Obavy belgické vlády vzbuzuje především nejistá budoucnost Opelu v Antverpách, kde pracuje 3000 lidí, a to kvůli přípravám restrukturalizace v americkém General Motors a posledním chystaným opatřením německé vlády kvůli Opelu.
Napětí mezi velkými a malými členskými státy představuje výzvu pro evropské instituce, a to v době, kdy se sedmadvacítka ocitla pod tlakem pravidla konkurence, jednotného trhu a rozpočtové disciplíny. Protože země, které na to mají finanční prostředky, mají také tendenci vyžadovat uvolnění společné disciplíny, aby financovaly své banky a svůj průmysl, píše Le Monde, který cituje nejmenovaného vysoce postaveného činitele v Bruselu, že na zasedáních ekonomických ministrů a i jinde jsou reakce proti direktorátu velkých stále hlasitější. Tento pocit pak přiživuje i názor, že Barroso opravdu vychází vstříc právě těm velkým, sdělil nejmenovaný zdroj.
Nervozitou malých se vysvětluje i úsilí zachovat funkci komisaře pro každou zemi, jak to činí Irsko s ohledem na druhé referendum o Lisabonské smlouvě. Je tu ovšem riziko, že se tím oslabuje účinnost výkonné moci, čímž se v konečném důsledku zvýhodňují ti ‚velcí‘, uzavírá Le Monde.
Podle regionálního listu Sud-Ouest je zapotřebí vůle, aby se bojovalo proti protekcionistickým snahám, které vznikají tak trochu všude na starém kontinentu. (Francouzský) prezident ovšem jde špatným příkladem, když umístění automobilových továren v České republice spojuje s vulgárními delokalizacemi, podotýká deník. Sud-Ouest tak poukazuje na to, že se kvůli Česku nezavírala ve Francii žádná továrna, ale že šlo naopak čistě o rozšíření výroby, i když v zahraničí.
Autor: Euroskop
