13.02.2009
čtk
Komisař Evropské unie pro rozšíření Olli Rehn se dnes setkal u Nikósie s představiteli obou znesvářených kyperských komunit a vyzval je k urychlenému ukončení konfliktu rozdělujícího ostrov už několik desítek let. Rehn zdůraznil, že vleklé rozpory kolem opětného sjednocení Kypru navíc zatěžují rozhovory Turecka s Evropskou unií a brání Ankaře ve výraznějším pokroku na její cestě za členstvím v unii.
„Je nezbytné, aby Turecko přispělo k vytvoření příznivého politického klimatu, který by umožnil celkové urovnání na Kypru,“ prohlásil Rehn po setkání s kyperskořeckým prezidentem Demetrisem Christofiasem a s hlavou kyperských Turků Mehmetem Alim Talatem.
Christofias, který se v otázce opětného sjednocení Kypru mimořádně angažuje, už minulý týden Ankaře připomněl, že Turecko se nestane členem EU, pokud z Kypru nestáhne své početné vojenské síly. Současně turecké představitele obvinil, že nesou odpovědnost za skomírání kyperského sjednocovacího procesu, který dostal nový impulz loni v září krátce po Christofiasově nástupu do úřadu.
Kypr, který je členem unie od roku 2004, je rozdělen na řeckou a tureckou část od turecké invaze v roce 1974, která byla reakcí na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků usilujících o připojení ostrova k Řecku. Mezinárodně uznávaná je pouze řecká část ostrova, která je členem EU, tureckou část uznává jen Ankara.
Obě strany zahájily jednání o znovusjednocení v září 2008, ale ta téměř nepostupují z místa. Diplomaté by letos rádi viděli nějaký pokrok, neboť v tomto roce se v turecké části Kypru budou konat volby a Turecko dává najevo netrpělivost pokud jde o jeho perspektivu začlenění do unie. „Díky novým jednáním mezi oběma stranami máme jedinečnou příležitost opět sjednotit Kypr a přenést tento dlouholetý konflikt na evropskou půdu,“ řekl Olli Rehn v kyperské metropoli Nikósii.
O znovusjednocení Kypru se jednalo už mnohokrát, naposledy v roce 2004, kdy kyperští Řekové v referendu odmítli plán OSN na znovusjednocení, který naopak podpořila většina kyperských Turků.
Jednání jsou složitá. Kyperští Turci usilují o volnější federaci s rozsáhlými pravomocemi obou států, aby eliminovali dominantní postavení většinových kyperských Řeků. Kyperští Řekové žádají silnou federální vládu, aby zabránili případnému rozpadu Kypru. „Jakmile se lídři dohodnou na komplexním řešení kyperského problému, pak se EU podmínkám dohody přizpůsobí,“ uvedl Rehn.
Kyperskořecká vláda má v unii stejně jako ostatní státy právo veta pokud jde o vstup nových členů včetně Turecka, jehož přístupové rozhovory brzdí právě kyperský konflikt a pomalý krok vnitřních reforem.
Turecko zahájilo přístupové rozhovory v roce 2005, ale ty postupují velmi pomalu, mimo jiné i pro odpor některých států, jako je Francie a Německo, k dalšímu rozšiřování unie.
Autor: Euroskop
