11.02.2009
Euroskop
Názor na minulost dělí staré a nové členské státy Evropské unie. Konec železné opony oceňují nejvíce lidé v České republice a bývalé NDR. Příliš nadšeni nejsou z důsledků pádu východního bloku a rozšíření Evropské unie v Řecku a na Kypru. Výsledky srovnávacího průzkumu Eurobarometru představil ve Stálém zastoupení Evropské komise analytik Pavel Ševera.
Výhodnost důsledků pádu železné opony pro vlastní zemi hodnotí výrazně lépe nové členské státy (63%), ve starých členských státech ho považuje za výhodný pouze 49% lidí.
„Nadále existuje podstatné rozdělení Evropy v pohledu na minulost a hodnoty, komentoval výsledky sociolog Ivan Gabal. Západní Evropa podle něj zatím neprošla debatou o zátěži komunismu. Pozitivní hodnocení kromě východní Evropy převažuje také ve Skandinávii. Podle Gabala jde o důsledek zkušenosti těchto států s tlakem východního bloku za Studené války.
Nejvíce kladných hodnocení zaznamenal výzkum v České republice (83%) a v nových spolkových zemích Německa (88%). Více než 70procentní převaha „pozitivně naladěných je na Slovensku, v Polsku a Německu jako celku. Jedinou postkomunistickou zemí, kde převažuje negativní hodnocení je Slovinsko.
EU pád železné opony pomohl
Podle 65 procent lidí v celé „sedmadvacítce byl pád železné opony výhodný také pro Evropskou unii. Nejlépe hodnotí přínos konce komunismu opět Češi, Slováci a východní Němci. Nejtěsnější rozdíl je u Řeků, kde převažuje výhodnost v poměru 49 ku 44 procentům.
Většina lidí oslovených Eurobarometrem uvedla, že osobně žádné výhody z pádu železné opony neměla. Počet kladných odpovědí převažoval v Česku, na Slovensku a ve východní polovině Německa.
Srovnávací průzkum ve 27 členských státech publikuje Eurobarometr dvakrát ročně. Průzkum se v České republice konal 6.-22. října 2008 na vzorku 1026 respondentů. Výzkum poprvé obsahoval i otázky, které se zabývaly hodnocením výhod a nevýhod pádu železné opony. Na přípravě otázek spolupracoval odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR.
Autor: Euroskop
