08.02.2009
čtk
Výzvy k utužení spolupráce mezi Spojenými státy a Evropou na straně jedné, tlaky na úzkou spolupráci Spojených států i EU s Ruskem na straně druhé ovládly letošní víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově.
Priority vlády nového amerického prezidenta Baracka Obamy v zahraniční politice tlumočil viceprezident Joseph Biden, který jako podmínku pro pokračování vývoje protiraketového štítu v Evropě uvedl jeho technologickou účinnost a přiměřenost nákladů.
Hlavní řečník ze Spojených států na adresu největší akce svého druhu prohlásil, že USA budou pokračovat ve vývoji protiraketové obrany jako protiváhy rostoucí íránské kapacitě za předpokladu, že tato technologie bude účinná a bude odpovídat vynaloženým nákladům.
Biden slíbil, že o protiraketové obraně bude hovořit s evropskými spojenci i s Ruskem.
Ruský vicepremiér Sergej Ivanov dnes na fóru ocenil ochotu USA k nezaujatému dialogu s Moskvou a úmysl restartovat vztahy s Ruskem a se spojenci v NATO, jak to deklaroval Biden. V souvislosti s protiraketovou obranou se vyslovil pro to, aby USA a Rusko vyhodnocovaly bezpečnostní hrozby společně. Podle něj bylo Rusko vždy pro komplexněji pojatou protiraketovou obranu a nyní je k tomu vhodná příležitost.
Český vicepremiér Alexandr Vondra ve svém sobotním příspěvku prohlásil, že Rusko by mělo být přizváno k této spolupráci, ale nesmí tu mít právo veta. Součinnost s Ruskem v bezpečnostní oblasti v Mnichově podpořili také evropští politici jako německá kancléřka Angela Merkelová nebo polský premiér Donald Tusk. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy zdůraznil, že dnešní Rusko pro NATO a Evropskou unii nepředstavuje bezpečnostní hrozbu.
Vondra i šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg naznačili, že nový pohled USA na protiraketovou obranu by mohl výstavbu radarové základny v Česku pozdržet. Mnichovské výroky amerického viceprezidenta je ale nepřekvapily a Vondra v nich nevidí zpochybnění projektu jako takového.
Šéf Strany zelených Martin Bursík chce v souvislosti se schvalováním smluv o americké radarové základně v Česku počkat, jak se k projektu postaví sám Obama. Podobně jako někteří pozorovatelé a komentátoři přitom dnes Bidenův projev označil za nejednoznačný. Například list The New York Times konstatoval, že se Biden nevyslovil konkrétněji možná proto, aby USA nemohly být viněny ze slabosti.
Moskva se dlouho ohrazuje proti tomu, že vláda minulého prezidenta George Bushe chtěla nezávisle na NATO a Rusku postavit v Česku radar a v Polsku raketové silo a tím čelit případnému íránskému raketovému útoku.
Biden v Mnichově slíbil, že USA nastolí nový tón v zahraniční politice. Kromě toho ovšem řekl, že USA nebudou nikomu uznávat sféru vlivu. Tento neadresný vzkaz přitom zjevně platil Moskvě. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer i Biden zároveň Moskvě vytkli její roli při odtržení Abcházie a Jižní Osetie od Gruzie po loňském vojenském konfliktu Ruska s Gruzií.
USA Bidenovým prostřednictvím konstatovaly, že řešení mezinárodních problémů, zejména pak situace v Afghánistánu, vyžaduje větší zapojení evropských spojenců v NATO i Ruska. Také Moskva by měla podle Bidena pomoci porazit afghánské radikální hnutí Taliban i teroristy z Al-Káidy.
Biden rovněž vyzval Teherán k zastavení jeho jaderného programu, ale potvrdil ochotu Washingtonu navázat s ním dialog. Kancléřka Merkelová prohlásila, že Německo je připraveno podpořit přísnější sankce proti Íránu v případě, že se nepodaří spor kolem íránského jaderného programu vyřešit diplomatickými prostředky.
Autor: Euroskop
