08.02.2009
čtk
Několik set let staré turecké židovské obce mají obavy z antisemitismu, který se vynořil během protestů proti izraelské ofenzivě v Gaze. Ptají se, jak se to odrazí na jejich postavení ve státě, kde drtivou většinu obyvatelstva tvoří muslimové, napsala agentura Reuters.
Přestože premiér Recep Tayyip Erdogan antisemitismus odsuzuje, Židé v Turecku soudí, že výrazy, jichž použil během konfliktu, mohou vést ke vzniku rasové nenávisti.
Rostoucí protižidovské nálady přicházejí v době sílícího nacionalismu v zemi, kde v posledních letech došlo k vraždě několika křesťanů, zatímco vláda usiluje o vytvoření pluralitní, mnohonárodní společnosti.
V Turecku žije na 24.000 Židů. Jde o jedno z největších židovských společenství v muslimské zemi na světě. Jejich vztahy se státem jsou, podobně jako u ostatních menšin, lakmusovým papírkem připravenosti Turecka přistoupit k Evropské unii. „Mám obavy o vlastní budoucnost i o budoucnost mé země, která se přiklání k rasismu,“ napsala turecká akademička židovského původu Leyla Navarová v deníku Radikal. Turecko je sice oficiálně představováno jako mozaika kultur a národů, avšak Navarová prohlašuje, že to jsou pouhé slogany pro turisty v zemi, kde je turectví přesně definováno od samého počátku tureckého státu v roce 1923.
Turecké židovské obce, které vydaly typicky nestranné prohlášení na počátku konfliktu v Gaze, říkají, že se ještě nikdy nesetkaly s takovým antisemitismem, který propukl jako veřejné běsnění v souvislosti s kritickým postavením Palestinců. Strach Židů sílí i proto, že se v Turecku na ně útočilo již dříve. V listopadu 2003 explodovaly bomby nastražené v nákladních automobilech před dvěma istanbulskými synagogami a zabily 24 lidí. K odpovědnosti se přihlásila turecká buňka napojené na Al-Káidu.
Při masových protestech Turků, z nichž mnozí měli ve vlasech pásky v barvách palestinského radikálního hnutí Hamas, nesli transparenty ukazující zmrzačené palestinské děti nebo panenky zalité červenou barvou, začaly některé turecké noviny otiskovat ostře protižidovské články. A zjevně antisemitská graffiti se stala docela běžným jevem. Erdogan označil izraelské operace, které byly vedeny s cílem zastavit ostřelování území židovského státu Hamasem, za „zločiny proti lidskosti“ a vyjádřil politování nad tím, že bylo použito neúměrně velké síly. Dokonce navrhl, aby byl Izrael vyloučen z OSN. Jeho slova šokovala Izrael, který je jinak blízkým spojencem Ankary.
V nedávném otevřeném dopisu Erdoganovi skupina pěti amerických židovských organizací uvedla, že turečtí Židé se cítí být ohroženi. Napsala, že je zde „jasná spojitost mezi plamenným veřejným odsouzením Izraele tureckou vládou a počátky antisemitismu“. Turecké židovské společenství prohlašuje, že obří hákový kříž na budově naproti izraelskému konzulátu v Istanbulu nebo pošlapávání a spalování židovských symbolů jsou pravděpodobně dílem extremistických provokatérů, dodává však, že je velmi znervózněno náznaky přicházejícími od vlády a že uvažuje o tom, jaké bude mít dopady.
Jako jeden z příkladů uvádějí výnos ministerstva školství, že by si školy měly připomínat mrtvé děti v Gaze minutami ticha. „Ministerstvo školství tím do dětských hlav zasazuje myšlenku, že Izrael je zlý. Děti tureckých občanů židovské víry, které nemají nic společného s Gazou, jsou nyní terčem jiných dětí,“ uvedla členka židovské obce, která nechce být jmenována, protože má obavy. Někteří židovští rodiče ze strachu berou své děti ze školy.
Obvinění z antisemitismu se vlády dotkla. „Od 15. století bylo Turecko bezpečným přístavem pro všechny náboženské skupiny… V Turecku není ani jediný případ antisemitismu,“ prohlašuje Erdoganův zahraničněpolitický poradce Ahmet Davutoglu. Vláda tvrdí, že dnešní Turecko vítá Židy stejně tak, jako kdysi osmanská říše.
„Dlužím snad státu něco za to, že mé předky přijal turecký sultán? Jsem ještě hostem v zemi kde jsem vyrůstala, plnila své úkoly jako občan a aktivně přispívala k jeho rozvoji?“ napsala Navarová. Její článek přiměl tureckého prezidenta Abdullaha Güla k tomu, aby ji ujistil, že chápe její úzkosti. „Milujeme tuto zemi a nechceme z ní odejít,“ prohlašuje turecká Židovka, dodává však, že má obavy o budoucnost. „Snažím se zachovat si svou víru ve svobodomyslnost většiny tureckého národa,“ dodává.
Autor: Euroskop
