26.01.2009
Euroskop
The Economist z 24. ledna píše o neutěšené ekonomické situaci Lotyšska a dalších východoevropských států. Autor článku ukazuje na politické dopady hospodářské krize a ptá se po řešení tíživé situace.
Lotyšské hospodářství po dramatickém zásahu Mezinárodního měnového fondu popisuje jako „v intenzivní péči ale naštvané. Lotyšsko má pouze 2,4 milionu obyvatel, nicméně může se brzy stát šestým největším dlužníkem Mezinárodního měnového fondu.
Lotyšsko muselo po pomoci v nouzi zavést tvrdá úsporná opatření a zvýšení daní. Jsou ale tvrdé podmínky pomoci v nouzi politicky akceptovatelné? Násilné demonstrace, při kterých bylo v Rize zraněno 40 lidí a 106 zatčeno naznačují podle autora článku, že Lotyšsko čeká obtížné cesta vpřed.
V roce 2006 lotyšská ekonomika rostla o závratných 12 procent ročně. Jednou z příčin bylo to, že místní banky braly vklady od cizinců, převážně Rusů, a investovaly do trhu s nemovitostmi. Vláda nejenže je nedokázala kontrolovat, ale dokonce přispěla k „nafouknutí bubliny volnou fiskální politikou.
Kvůli krachu však musela největší domácí banka Parex být zestátněna a Lotyšsko tak bude muset splatit její třímiliardový dluh. Mezinárodní měnový fond věří, že nejlepším řešením by byla devalvace národní měny a přijetí eura. Nicméně vstup do eurozóny se nyní ukázal nemožným, jelikož Evropská centrální banka a Komise nechtějí změnit svá pravidla.
Podle the Economist urovnání poměrů v postkomunistických zemích po skončení Studené války spočívalo na třech představách. Podle první z nich politika západního stylu byla v kontrastu k selháním komunismu jak důvěryhodná tak i efektivní. Druhou představou bylo, že „welfare kapitalismus a integrace do západních trhů zajistí prosperitu. Podle poslední představy přistoupení k Evropské unii mělo zajistit hospodářskou a politickou bezpečnost. Všechny tři představy se však v současné situaci zdají poněkud vratké.
Většina východoevropských zemí je prozatím v lepší finanční situaci než Lotyšsko, píše the Economist. Estonsko jednalo, když probíhal hospodářský boom, prozíravěji a nyní může vést expanzivní fiskální politiku, která oslabí dopady recese. Oproti tomu přísná fiskální politika Litvy a Lotyšska následky krize podle the Economist zhorší.
V současnosti panují největší obavy o to, kam až se ekonomické obtíže rozšíří. Polsko, největší ekonomika v regionu, se zdá v bezpečí. Avšak jeho průmyslová výroba prudce klesá, což se nutně odrazí na výběru daní. Do léta se tak podle the Economist polská vláda bude muset rozhodnout mezi udržením přísné finanční disciplíny, která je podmínkou pro přijetí eura a oslabením dopadů recese. Polsko má alespoň na výběr. Maďarsko, nejvíce postižená země v regionu, bude finanční politiku muset zpřísnit v každém případě.
V normální situaci vlády reagují na recesi uvolněním fiskální politiky, aby udržely zaměstnanost a výrobu. Většina východoevropských vlád si však vzhledem k vysokému zadlužení již nemůže dovolit půjčovat dál. Pevné zavěšení měn na euro v Pobaltí a Bulharsku, které se zdálo pojistkou stability a snadné cesty k euru se nyní zdá břemenem pro udržování zaměstnanosti a výroby. To se podle the Economist nebude líbit voličům, kteří již v prvních několika týdnech nového roku byli postiženi přerušením dodávek plynu kvůli rusko-ukrajinskému sporu. Jak budou dále reagovat považuje the Economist za velkou neznámou.
Autor: Euroskop
