22.01.2009
čtk
Euro nyní velmi tíží spekulace o možném rozpadu eurozóny. Představitelé eurozóny se je sice snaží rozptýlit, ale čím více o nich mluví, tím více některé hráče utvrzují v tom, že tato hrozba existuje… Investoři vědí, že na každém šprochu pravdy trochu, uvedl analytik Next Finance Vladimír Pikora.
Globální finanční krize a hluboká ekonomická recese nutí vlády pumpovat do záchrany bank a podpory ekonomik velká množství půjčených peněz. Finanční trhy si tak již začínají klást otázky nad schopností tyto plány zaplatit.
Trhy tak podle agentury Reuters již začaly do cen zahrnovat dosud nemyslitelné riziko rozpadu eurozóny. Ceny pojistek proti státnímu bankrotu zemí jako Irsko, Řecko, Itálie, Španělsko nebo Belgie prudce vzrostly a výrazně se také zvýšilo rozpětí mezi výnosy dluhopisů těchto zemí proti výnosům německých obligací, které v eurozóně slouží jako základní měřítko.
To nelze podle Pikory označit za zdravý jev, ale naopak za troubení na poplach, že se něco děje. Za rizikové lze především označit to, že se zdá, že pro řadu evropských politiků nestojí Pakt stability na prvním místě, a že tedy v případě potřeby budou ochotni svou ekonomiku nezdravě zadlužit, dodal.
Myslím, že tyto pověsti kolem eura jsou nepodložené, řekl Trichet. Podle něj je přirozené, že finanční trhy si stanovují vlastní úroveň rizik.
Trichet však dodal, že vlády musí udržet dodatečné výdaje v mezích. Za svou politiku si zodpovídají vlády, řekl Trichet. Současná ekonomická situace volá z hlediska přijímání rozsáhlých fiskálních stimulů po obezřetnosti a je nutné brát ohled na konkrétní fiskální situaci v každé zemi, dodal šéf ECB.
Trichet se zmínil také o deflaci, to znamená trvalejšímu poklesu cenové hladiny; ta podle některých ekonomů hrozí zasáhnout ekonomiku eurozóny svými neblahými důsledky. Podle Tricheta však v současnosti zemím eura deflace nehrozí. Eurozóna v důsledku poklesu cen komodit zažívá pouze proces dezinflace, tedy klesající inflace, což je podle Tricherta vítaný vývoj.
Autor: Euroskop
