18.12.2008
čtk
Slovinsko hodlá vetovat další postup přístupových jednání Chorvatska do Evropské unie. Důvodem je vleklý hraniční spor s Chorvatskem, které svými teritoriálními nároky prakticky zbavuje Slovinsko přístupu na volné moře.
„Slovinsko má výhrady vůči sedmi kapitolám přístupového jednání Chorvatska s EU, protože dokumenty předložené Záhřebem mohou předurčovat vedení společné hranice mezi oběma zeměmi,“ prohlásil v Lublani slovinský premiér Borut Pahor.
Podle něj udělala slovinská diplomacie učinila pro dosažení dohody se Záhřebem úplně vše. „Naší povinností jako vlády je v takové situaci hájit nejzákladnější národní zájmy Slovinska,“ řekl Pahor.
Chorvatsko jednání v roce 2009 neukončí
Hrozba vetem před důležitou hodnotící konferencí s Chorvatskem představuje vážný úder vstupním rozhovorům s touto zemí. Podle názoru expertů prakticky mizí šance, že Chorvatsko ukončí vstupní jednání do konce roku 2009.
Francouzské předsednictví se v uplynulých měsících snažilo o kompromis mezi Lublaní a Záhřebem. Podle představ Paříže by Chorvatsko mělo právně závazným dokumentem prohlásit, že chorvatské mapy přikládané ke vstupním podkladům nepředstavují žádné předurčení definitivního průběhu hranic se Slovinskem. Obě bývalé jugoslávské republiky se však dosud nedokázaly dohodnout na znění tohoto závazného prohlášení.
Pahor zdůraznil, že Slovinsko nehledě na veto má zájem na úspěšném ukončení vstupních jednání Chorvatska. „Doufáme, že důvod našich námitek se během českého předsednictví EU podaří odstranit,“ řekl slovinský premiér.
V Záhřebu vzvolal slovinský postoj nepochopení a rozhořčené reakce. „Je to špatné rozhodnutí pro nás i pro chorvatsko-slovinské vztahy,“ řekla předsedkyně chorvatského parlamentního výboru pro vstup do EU Vesna Pusičová. „Škodlivé dopady budou přetrvávat dlouho,“ dodala.
O co jde ve sporu Slovinska a Chorvatska?
Záhřeb a Lublaň se nesváří o pozemní, ale mořskou hranici. Slovinsko má asi 40 kilometrů pobřeží, které od severu omezují rybolovné nároky Itálie a od jihu stejné nároky Chorvatska. Slovinské lodě by tak musely zejména z Piranského zálivu vyplouvat přes chorvatské vody, což by Chorvatsku umožnilo slovinský lodní provoz zablokovat.
V 90. letech Slovinsko dojednalo s Chorvatskem volný koridor přes chorvatské vody za ústupky v jiných částech sporné pozemní hranice. Slovinský parlament dohodu schválil, chorvatský nikoli. Od té doby se situace vyhrotila a v Lublani převládl dojem, že Záhřeb se chová mocensky arogantně: považuje slovinské ústupky na zemi za „hotové“ bez ohledu na to, že sám na moři ustoupit nehodlá. Lublaň teď chce řešení dosáhnout blokádou vstupu Chorvatska do EU.
Autor: Euroskop
