Europarlament schválil 48hodinový pracovní týden

17.12.2008
čtk

Europoslanci schválili zprávu, která stanovuje maximální délku pracovního týdne na 48 hodin bez výjimek. Členské státy i Evropská komise mají jiný názor a chtějí za určitých podmínek povolit až 65hodinový pracovní týden. Českou republiku tak čeká během předsednictví složité vyjednávání o délce pracovní doby.

O směrnici o pracovní době, která tuto problematiku upravuje, rozhodují jak europoslanci, tak členské země v rámci společných orgánů EU.

Ministři práce a sociálních věcí členských států nedávno na pravidelném setkání dohodli, že maximální týdenní pracovní doba bude trvat 48 hodin. Zaměstnanci si však budou moci určit, zda jsou ochotni pracovat více. Poté by mohli pracovat až 60 hodin. V případě, že se jako pracovní doba počítá i pracovní pohotovost, mohlo by to být až 65 hodin týdně.

Státy i Evropská komise rozlišily aktivní pohotovostní dobu (pracovník musí být na místě, ale nemusí vykonávat práci – třeba doktoři při víkendových službách) a neaktivní pohotovostní dobu (člověk nemusí být na pracovišti, ale může být do práce povolán). Neaktivní pohotovostní doba by se neměla započítávat, pokud to není v národních zákonech zakotveno, nebo pokud to nevyplývá z dohody mezi odboráři a zaměstnavateli.

Přijatá zpráva Evropského parlamentu jde proti tomuto postoji a navíc požaduje během tří let po zavedení nové směrnice i ukončení všech výjimek. Europoslanci chtějí, aby se do pracovní doby započítávala i veškerá pohotovostní doba.

U neaktivné pohotovosti by se mohlo uplatnit určité přepočítání. Je to vítězství pro dva miliony doktorů a studentů lékařství napříč EU, řekl autor přijaté parlamentní zprávy Alejandro Cercas.

Evropský parlament a vlády členských zemí se tak nyní budou muset pokusit najít kompromis. Existující směrnici o pracovní době není možné měnit, dokud nebude dohoda mezi Radou (členskými státy) a Evropským parlamentem, řekl v reakci na rozhodnutí parlamentu eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci Vladimír Špidla.

Hledání případných kompromisů pak zřejmě připadne i Česku. My jako budoucí předsednická země jsme na to připraveni, řekl náměstek ministra práce a sociálních věcí Michal Sedláček. Bude to samozřejmě složitý proces, dodal. Podle českého náměstka byla totiž už jednání na úrovni členských států velmi komplikovaná a zdlouhavá. Nikdo (s výsledkem) není úplně spokojen, řekl.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek