15.11.2008
čtk
Ze summitu skupiny G20, který začal v noci na dnešek ve Washingtonu, by měl vzejít akční plán reformy finančního a regulačního systému.
Naznačil to americký prezident George Bush, na jehož pozvání se víkendová schůzka představitelů ekonomicky nejvlivnějších států světa koná. Jejím cílem je nalezení společného postupu k řešení současné finanční krize a k zamezení podobných otřesů v budoucnosti.
Summit šéfů států a vlád 19 hospodářsky nejsilnějších a nejrychleji se rozvíjejících zemí světa a Evropské unie, kterého se účastní rovněž nejvyšší činitelé OSN a světových finančních institucí, začal pracovní večeří v Bílém domě.
Sdílíme odhodlání k nápravě problémů, které vedly k tomuto nepokoji, řekl v jejím úvodu Bush v souvislosti s největší finanční krizí za uplynulých 80 let. V patrné snaze odvrátit kritiku, že příčinou problémů je nespoutaný americký kapitalismus, vyzval, aby summit potvrdil podporu principům volného trhu. Systém by se měl opravit, ne demontovat, prohlásil. Za cíle setkání označil rozpoznání principů reformy finančního a regulačního systému a odstartování akčního plánu k jejich uskutečnění.
Oproti Bushově snaze pouze upravit současný systém naléhají zejména evropští státníci na jeho daleko přísnější regulaci, která by odpovídala potřebám globalizované ekonomiky, v níž kapitál volně překračuje hranice států.
Vzhledem k tomu, že se washingtonského jednání neúčastní Bushův nástupce Barack Obama, který úřad převezme 20. ledna, nebyla ovšem očekávání konkrétních výsledků před summitem příliš vysoká.
Schůzka by měla položit základy pro novou éru v mezinárodní hospodářské spolupráci při předcházení podobným krizím, jako nyní zachvátila ekonomiku v řadě zemí světa. Summit začal shodou okolností v den, kdy statistici oznámili, že se ekonomika eurozóny propadla do recese. Podobné údaje se ke konci roku očekávají i v případě Spojených států.
Největší diskuse na summitu, který bude pokračovat pětihodinovým zasedáním dnes odpoledne a večer SEČ, se povedou pravděpodobně o míře regulace světového hospodářství. Evropské země v čele s Francií a Německem naléhají na podstatné zpřísnění pravidel světového trhu, zatímco současná americká administrativa podobně jako Kanada a částečně Japonsko dávají přednost umírněnější reformě a nesouhlasí s ustavením mezinárodní regulační instituce, kterou naopak prosazuje Francie.
Washingtonský summit zřejmě vytvoří rámec budoucích změn. Případná konkrétní opatření by mělo přinést další setkání šéfů zemí G20, které se podle amerických představitelů dá očekávat začátkem příštího roku.
Návrh závěrečného komuniké obsahuje údajně akční plán s několika body, pod nimiž jsou shrnuta konkrétní opatření. Mezi těmito body je více transparentnosti, více regulací, více dohledu a těsnější mezinárodní spolupráce v těchto oblastech, cituje agentura Reuters nejmenovaného evropského představitele.
Některé body by měly být naplněny už do konce března, další ve střednědobém horizontu, uvedl zdroj. Účastníci summitu se podle něho také obrátí na ostatní země světa, aby odolaly ochranářským tlakům a aby dosáhly shody při přípravě závěrů katarského kola jednání o liberalizaci světového obchodu ještě do konce letošního roku.
Na schůzce, jíž se účastní jak vyspělé západní ekonomiky, tak i státy s rychle se rozvíjejícím hospodářstvím jako je Čína, Rusko, Brazílie nebo Indie, se očekávají různé návrhy. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země nyní předsedá Evropské unii, naléhá na vytvoření nadnárodní regulační instituce s pravomocí dohlížet na bankovní giganty a velké investiční společnosti. Británie navrhuje ustavit sbor dohlížitelů, v němž by národní regulátoři sdíleli informace o mezinárodních bankách. Německá kancléřka Angela Merkelová podporuje vytvoření globální mapy ke zhodnocení rizik ve finančním systému.
Očekává se rovněž diskuse o posílení vlivu světových finančních institucí, zejména Mezinárodního měnového fondu (MMF), při řešení a předcházení krizí. Západ by uvítal, kdyby se do financování MMF více zapojily rozvíjející se ekonomiky, zejména Čína a Saúdská Arábie, které disponují bohatými finančními zásobami. Rozvíjející se státy ovšem za to budou zřejmě požadovat více hlasovacích práv v MMF, jichž by se musely vzdát dosud dominující evropské země a USA. Japonsko už předem avizovalo ochotu půjčit MMF 100 miliard dolarů, ovšem vyčkává, zda jeho příkladu budou následovat i další státy.
Autor: euroskop
