15.11.2008
čtk
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se dnes na závěr vrcholné schůzky Evropská unie – Rusko v Nice postavil proti budování nových raketových základen v Evropě.
Navrhl, aby se vše zmrazilo až do uspořádání bezpečnostní konference v polovině příštího roku. Unie a Rusko se také v Nice dohodly na obnově rozhovorů o strategickém partnerství, které unie v srpnu v reakci na rusko-gruzínský konflikt pozastavila. Před takovým rozhodnutím předem EU varoval vysoký činitel amerického ministerstva zahraničí. Nad Sarkozyho slova o raketách pak vyslovil překvapení místopředseda české vlády Alexandr Vondra.
Sarkozy, jehož země v tomto pololetí v EU předsedá, se na závěr schůzky vyslovil proti zřizování nových raketových základen v Evropě, tedy jak amerických v České republice a Polsku, tak ruské u Kaliningradu. Řekl, že nové základny bezpečnosti v Evropě nepomohou, a navrhl, aby se plány na jejich budování zmrazily až do uspořádání bezpečnostní konference někdy v polovině příštího roku. Rozhovorů by se měli zúčastnit zástupci Ruska a zemí NATO včetně – a především – USA a případně zástupců EU.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv hájil ruský záměr ohledně Kaliningradu slovy, že jde o reakci na podle něj svévolné rozhodnutí některých evropských zemí bez konzultace s jinými nechat na svých územích umísťovat cizí rakety. Narážel tak na ČR a Polsko, kde chtějí Američané postavit protiraketový radar respektive umístit deset antiraket.
Vondra řekl, že je Sarkozyho výroky překvapen. Takové stanovisko s námi Francie předem nekonzultovala. Pokud je mi známo, mandát francouzského předsednictví k summitu EU-Rusko postoj k protiraketové obraně neobsahoval, prohlásil český vicepremiér.
V červnovém rozhovoru pro Hospodářské noviny Sarkozy řekl, že protiraketová obrana může být užitečným doplňkem v případě omezeného útoku, ale nikdy nebude s to ochránit (francouzské) životní zájmy, že americký projekt přispívá k bezpečnosti všech spojenců a že v dalších debatách NATO na toto téma zaujme Francie pragmatický postoj.
Jednání o partnerství mezi EU a Ruskem začnou podle dnešní dohody 2. prosince v Bruselu. Původně měla unie v úmyslu čekat až na úplný odchod ruských jednotek z Gruzie, pak ale ze svého požadavku slevila.
Z USA, Gruzie a z několika organizací hájících lidská práva se už ozvaly hlasy, že je příliš brzy na to, aby se Rusku odpustilo. Varovali jsme EU a její členské státy před zahájením vyjednávání o partnerství a spolupráci ve světle toho, že Rusko nesplnilo dohodu o příměří, sdělil agentuře AP činitel amerického ministerstva zahraničí David Merkel. Podle něj si Moskva může myslet, že unii záleží na společných vztazích víc než Rusku.
Sarkozy však odmítl názor, že by se EU před Ruskem skláněla a projevovala slabost. Připomněl, že gruzínský problém nezačal až v srpnu a že to nebylo Rusko, kdo s bojovými akcemi začal. Invazi do sporné oblasti Jižní Osetie zahájila Gruzie a Rusko zareagovalo protiofenzivou.
Francouzský prezident nicméně Medveděvovi připomněl, že se od Ruska očekává další odsun vojenských oddílů z konkrétních oblastí Gruzie.
Navzdory kritice údajně uspěchaného rozhodnutí obnovit zmíněné jednání pozorovatelé v Paříži připomínají, že ochlazení vztahů mezi EU a Ruskem nemohlo trvat věčně a že unie potřebuje více než Rusko novou dohodu o ekonomické spolupráci. Unie totiž je fakticky závislá na ruském plynu a ropě, zatímco Moskva nemusí záviset na dovozu technologií a zboží jen z EU.
Medveděv také na schůzce se Sarkozym vyjádřil plnou podporu francouzskému návrhu uspořádat po sobotním summitu zemí skupiny G20 ve Washingtonu do 100 dní další podobný summit, na němž by se řešily následné kroky. Důvodem je to, že by se další vrcholné schůzky již mohl zúčastnit nově zvolený americký prezident Barack Obama. Ruský prezident dnes podpořil navrhované změny v mezinárodním finančním systému a jeho významných institucích, jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka.
Autor: euroskop
