24.10.2008
čtk
Slovenský parlament včera ocenil zvláštním zákonem vedoucí postavu Pražského jara z roku 1968 Alexandra Dubčeka. Podle některých průzkumů veřejného mínění je Dubček nejpozitivněji hodnocenou osobností moderních slovenských dějin. Kritici však tomuto politikovi vyčítají například komunistickou minulost. Podobným zákonem poslanci loni ocenili také kontroverzní postavu československých dějin, předválečného politika Andreje Hlinku.
Zákon, jehož návrh předložili v parlamentu poslanci vládní strany Směr – sociální demokracie (Směr-SD), uvádí, že Dubček se mimořádně zasloužil o demokracii, svobodu slovenského národa a lidská práva. Účinnosti zákon nabude od ledna příštího roku.
Dubček byl jedním z klíčových představitelů takzvaných reformních komunistů a stal se symbolem pokusu o socialismus s lidskou tváří. Po invazi sovětských vojsk do Československa 21. srpna 1968 byl z komunistické strany vyloučen, žil v ústraní a pod trvalým dohledem státní bezpečnosti. Do politiky se vrátil po změně režimu v roce 1989. Zemřel v roce 1992.
Z průzkumů Institutu pro veřejné otázky vyplývá, že slovenská veřejnost považuje Dubčeka za nejvýznamnější osobnost slovenských dějin 20. století. V anketě z října 2007 ho označilo za kladnou osobnost 82 procent respondentů, v roce 1999 to bylo 89 procent dotázaných, v průzkumu agentury Focus z roku 1993 ho takto ohodnotilo 91 procent lidí.
Navzdory tomu se však objevují i kritické hlasy, které Dubčekovi vyčítají členství v komunistické straně či jeho nesmělost, slabost a nerozhodnost. Někteří komentátoři upozorňovali na to, že Dubček v roce 1969 podepsal takzvaný pendrekový zákon, který umožňoval zásahy proti demonstrantům. Jeho podpis je též pod protokolem, který potvrzoval okupaci Československa.
Dubček se stal nejznámějším Slovákem ve světě, symbolem vzdoru proti sovětské moci, proti totalitarismu, symbolem lidskosti a člověčenství v politice. V době neslavné normalizace důstojně a neochvějně bojoval za dodržování lidských práv a za odchod okupačních jednotek, odůvodnili předkladatelé svůj návrh. Argumentovali též tím, že v listopadu 1989 se stal klíčovou postavou budování nových demokratických poměrů v zemi.
Parlament loni na návrh vládní Slovenské národní strany ocenil bývalého kněze a politika Hlinku. A to i přes četné protesty, že Hlinka kvůli svým postojům představuje symbol kolaborujícího válečného Slovenského státu, i když se jeho existence nedožil. Podobný zákon přiznal zásluhy i dalšímu slovenskému politikovi Milanovi Rastislavu Štefánikovi, který stál u zrodu Československa.
Čeští poslanci podobně vzdali zákonem úctu bývalému prezidentovi Edvardu Benešovi, v dobách meziválečného Československa zákon ocenil i zásluhy prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Autor: Euroskop