17.10.2008
Euractiv
Hlavy členských států a vlád se včera v Bruselu shodly na tom, že prozatím neobnoví jednání s Ruskem o strategickém partnerství. EU byla zároveň jedním ze zprostředkovatelů středečního prvního jednání mezi zástupci Ruska a Gruzie, k němuž došlo od srpnového rusko-gruzínského ozbrojeného konfliktu.
Rusko-gruzínský konflikt vypukl 7. srpna, když se gruzínské jednotky pokusily získat kontrolu nad separatistickou provincií Jižní Osetie. Následovala vojenská odpověď Ruska, které svůj zásah na gruzínském území zdůvodnilo ochranou ruských občanů. Většina obyvatel Jižní Osetie má totiž ruské občanství. Příměří bylo podepsáno i díky francouzskému zprostředkování 12. srpna. Rusko, ale nedostálo jeho podmínkám a vytvořilo podél hranic separatistických gruzínských provincií Jižní Osetie a Abcházie tzv. nárazníkové zóny. Následovalo jednostranné vyhlášení nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie, které uznalo Rusko a posléze i Nikaragua.
Rusko ale nedostálo podmínkám příměří z 12. srpna a nestáhlo své jednotky na území, kde se nacházely před konfliktem. Na mimořádném summitu EU 1. září se hlavy členských států a vlád rozhodly prozatím zmrazit jednání o nové smlouvě o strategickém partnerství s Ruskem. V Moskvě pak 8. září francouzský prezident Nicolas Sarkozy spolu s Javierem Solanou a předsedou Komise José Manuelem Barrosem vyjednal, že se ruské jednotky stáhnou z nárazníkových pásem do 10 října. Do té doby na území Gruzie měla zahájit činnost pozorovatelská mise EU.
Rozmístění 200 pozorovatelů bylo dokončeno 1. října a Rusko stáhlo své jednotky z nárazníkových pásem ve stanovené lhůtě. EU se však rozhodla ještě s obnovením rozhovorů počkat.
Témata
V Ženevě proběhlo 15. října první kolo jednání, jehož organizátory byla EU, OSN a OBSE, mezi zástupci Ruska a Gruzie od srpnového konfliktu. Delegace ale nejednaly tváří v tvář, na čemž pak jednání záhy po svém začátku ztroskotalo. Rusko, které podepsalo s Jižní Osetií a Abcházií dohody, jenž Moskvě umožní rozmístění asi 8 000 vojáků na jejich území, vyžadovalo přítomnost zástupců těchto gruzínských provincií při jednání. Gruzínská delegace tento požadavek odmítla, jelikož neuznává nezávislost Jižní Osetie a Abcháziie. Účastníci z řad EU i ostatních delegací se shodli na tom, že jednání tak vlastně skončila dříve než začala.
Na summitu EU se 16. října shodly hlavy členských států a vlád, že jednání o nové smlouvě o partnerství s Ruskem zatím neobnoví. Namísto toho bude Rada i Komise provádět detailní hodnocení nynějších vztahů EU a Ruska a výsledky této analýzy se poté promítnou do jednání EU s Ruska na summitu 14. listopadu v Nice.
Stanoviska
Evropská rada vyjádřila spokojenost nad stažením ruských jednotek z nárazníkových zón. Po jednáních v Ženevě však neskrýval Vysoký představitel EU pro SZBP Javier Solana svůj skepticismus. Solana prohlásil, že je nepravděpodobné, že by k obnovení jednání došlo dříve jak v listopadu.
Ruský náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin řekl, že se Rusko nezúčastní žádných dalších rozhovorů pokud nebudou pozváni zástupci Jižní Osetie a Abcházie. Vedoucí gruzínské delegace z ministerstva zahraničí Giga Boheria řekl agentuře AFP: „Je politováníhodné, že Ruská federace vystavila proces od samého počátku takovým překážkám.
Jednání v Ženevě se zúčastnili i představitelé USA. Vedoucí americké delegace Daniel Fried řekl, že delegace Jižní Osetie a Abcházie shodně požadovaly, aby byly respektované jako delegace národních států, ale „na to nikdo nebyl připraven.
Další kroky
V Bruselu se uskuteční 22. října dárcovská konference, která má přinést Gruzii další finance na obnovu válkou poničených území. Summit EU – Rusko je plánován na 14. listopadu. Další kolo jednání mezi Ruskem a Gruzií (případně i Jižní Osetií a Abcházií) se uskuteční zřejmě 18. listopadu.
Další články na www.euractiv.cz
