26.09.2008
čtk
Čechy zajímají volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v příštím roce v červnu, téměř nejméně ze všech obyvatel Evropské unie.
Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění Eurobarometr. Méně už volby, z něhož vzejdou příští europoslanci, přitahuje jen Lotyše. Zatímco v celé unii se o volby zajímá 46 procent dotázaných, v Česku je to 28 procent.
Lotyšů, kteří jeví zájem o volby do Evropského parlamentu, je pak jen pětina. Nejvíce se o volby naopak zajímají Rumuni se 65 procenty. Rumunsko je přitom podle průzkumu mezi novými členskými zeměmi spíše výjimkou, pravidlem v nich je spíše opak. Na Slovensku tak má o volby zájem 32 procent lidí, v Polsku 41 procent.
Podle politologa Daniela Kunštáta z CVVM je nižší zájem Čechů o evropské volby dán tím, že na rozdíl například od Rumunů je jejich přístup k unii pragmatičtější. V Rumunsku či Bulharsku k unii převládá spíše idealistický přístup, eurooptimismus tam navíc na rozdíl od Česka sdílí téměř celá politická scéna, řekl dnes Kunštát ČTK. Účast při volbách do europarlamentu se ale na druhou stranu podle něj v České republice příliš nevymyká evropskému průměru.
Ze starých členských zemí se zatím o volby nejvíce zajímají lidé v Irsku, které nedávno v referendu odmítlo Lisabonskou smlouvu, jež má dále prohloubit evropskou integraci. Zájem o nadcházející výběr europoslanců zde projevilo 62 procent respondentů. Naopak spíše vlažně se o volby zajímají tradičně euroskeptičtí Britové se 36 procenty. Autoři průzkumu ale podotýkají, že do voleb je ještě relativně daleko a zájem voličů zřejmě vzroste, až se klání přiblíží a začnou předvolební kampaně.
Zatím tři čtvrtiny respondentů dokonce ani nevědí, že se volby konají. Spousta voličů v Evropě tak dosud nemá jasno ani v tom, kdy se volby konají. Správný rok 2009 zná 23 procent Čechů, což je o sedm procent více než průměr za celou evropskou sedmadvacítku. Jenom čtyři procenta Evropanů pak vědí, že se volby příští rok uskuteční v červnu. Výzkumníci z Eurobarometru ale podotýkají, že ve srovnání s podobným předchozím průzkumem jde o dvojnásobné zlepšení.
Vedle povědomí o volbách se průzkum zabýval i ochotou jít volit. Respondenti své odhodlání jít k volbám vyjadřovali na desetibodové škále, která se pohybovala od rozhodně půjdu k volbám po rozhodně k volbám nepůjdu. Rozhodně volit zatím chce 30 procent dotázaných, zatímco 14 procent jich dalo najevo, že rozhodně volit nepůjde.
Podle průzkumu, který byl proveden letos mezi březnem a květnem, je nejvíce voličů rozhodnuto jít hlasovat v Lucembursku, a sice 68 procent. Naopak v Portugalsku, kde byl zájem o účast nejmenší, je to 14 procent. Druhé od konce pak bylo Slovensko s 15 procenty. V Česku rozhodně volit chce jít 26 procent respondentů.
Poprvé Češi volili europoslance před čtyřmi lety v červnu. Voleb se zúčastnilo 28 procent českých voličů. Vyhrála v nich tehdy opoziční ODS, když získala devět poslanců z 24 možných. Celkem má Evropský parlament 785 poslanců.
Příští rok v červnu podobu voleb do Evropského parlamentu ovlivní případné přijetí nebo nepřijetí Lisabonské smlouvy. Pokud vstoupí v platnost před volbami, budou se zřejmě konat podle nových pravidel. Změnil by se tak celkový počet europoslanců i počet europoslanců z konkrétních zemí. V současné době je to ale vzhledem k irskému odmítnutí smlouvy nepravděpodobná varianta.
Autor: euroskop
