10.09.2008
čtk
Jeden z klíčových výborů Evropského parlamentu schválil směrnici, která výrazně zjednodušuje vybírání pokut napříč členskými státy unie. To by mohlo zkrotit české řidiče, kteří porušují dopravní předpisy v zemích Evropské unie s vědomím, že tamní úřady na ně jen těžko dosáhnou.
Překračování rychlosti, jízda v opilosti, nezapnutý bezpečnostní pás a projetí vozu na červenou. Toho všeho se to bude týkat, uvedl parlamentní výbor pro dopravu.
Pokud tak například Čech překročí rychlostní limit na německé dálnici a kamera to zaznamená, mohla by se v jeho poštovní schránce brzy objevit výzva k zaplacení pokuty od německé policie, což se zatím téměř nestávalo. Policisté a úřady nebyli schopni efektivně identifikovat majitele vozu, natož řidiče. V současnosti totiž neexistuje pro tento případ účinný mechanismus, v němž by si státy předávaly podobné informace. Celá procedura je tak velmi pomalá a také drahá.
Nová směrnice ovšem se zřízením podobného elektronického systému počítá. Státy by si v jeho rámci měly vyměňovat informace například o státních poznávacích značkách a jménech majitelů vozidel. Pokud tak německý policista zjistí, že český řidič spáchá přestupek, v systému si zjistí základní informace a kontaktuje úřady členského státu, kde je vozidlo registrováno. Ty informace ověří a zašlou majiteli vozu pokutu.
Na výzvě k zaplacení pokuty přitom bude uvedeno i jméno úřadu, který o udělení pokuty rozhodl a pravidla pro případné odvolání. V případě, že by se řidič rozhodl, že peníze neuhradí, bude na něm pokuta vymáhána úplně stejně jako na řidičích jeho domovského státu.
EU se už před lety dohodla na vzájemném uznávání peněžitých trestů a pokut. Před třemi roky pak dokonce přijala rámcové rozhodnutí k tomu, jak pokuty vymáhat. Problém ale je, že v různých státech je uplatňováno různě a v podstatě nefunguje.
Podle tohoto nařízení může například domovský stát člověka, který jinde porušil předpisy, odmítnout uznání a vykonání rozhodnutí orgánů jiného státu, pokud jde o částku menší než 70 eur, to je zhruba 1700 korun. Navíc se někde, mimo jiné i v Česku, počítá s důslednějším vymáháním pokut jen u trestných činů, nikoli u přestupků.
Chystaná směrnice ovšem nepočítá jen s vymáháním pokut. Členové parlamentního výboru do ní vtělili i pravidlo, aby ve státech, kde na silnicích umírá více lidí, než činí průměr EU, počet kontrol rychlosti automobilů vzrostl o třetinu. V každém zemi by navíc měla být ročně alespoň třetina řidičů testována na přítomnost alkoholu v krvi. Tam, kde se méně než 70 procent řidičů poutá bezpečnostním pásem, by se během šesti týdnů v roce měly uskutečnit kontroly zaměřené na tento přestupek.
Poslanci podle svých slov věří, že přijetí těchto opatření přispěje ke splnění unijního cíle, že do roku 2010 klesne počet mrtvých na silnicích o polovinu. Přestupky, kterých se směrnice týká, přitom zodpovídají za 75 procent úmrtí na silnicích ročně.
Parlamentní výbor se pro přijetí nového zákona vyslovil jednomyslně. Dá se tak očekávat, že s návrhem bude souhlasit i celý parlament během plenárního zasedání. Směrnici však ještě musí schválit členské státy.
Autor: oez
