29.05.2008
čtk
Na nutnost zachovat síť veřejných divadel upozornil v diskusi na téma Kultura a společnost v klubu Národního divadla v Praze, která byla součástí dnes končících Dnů neklidu, divadelní analytik Bohumil Nekolný.
Třetina financí, které se dají na kulturu, se nakonec vrací zpět do veřejného rozpočtu.
„Takže spíše než o dotaci by se mělo hovořit o investici,“ uvedl Nekolný. Dny neklidu byly celorepublikovou akcí na protest proti podpoře kultury v hlavním městě, zavedení plošné dotace na vstupenku a krácení podpory neziskových kulturních subjektů.
Jaroslav Vostrý z pražské Divadelní fakulty v ní zdůraznil, že je potřeba dělení na umění, které je potřeba dotovat, a umění, na kterém lze vydělat. Podle něj na divadlech dotovaných spočívá to, čemu se ve vědě říká základní výzkum. Divadla zisková, ale i televize a film, pak zužitkovávají jeho výsledky. Podle Vostrého je u nás zažitá tradice ansámblového divadla, v němž je základ kultivace hereckého umění.
Dramatik Milan Uhde zahájil svůj příspěvek slovy, že je příznivcem trhu. Podtrhl však, že s jeho svobodou k nám vtrhla masová kultura s cílem bavit, zatímco autentická kultura na zábavnost nehleděla. Tím ovšem vznikla mezi ní a „spotřebiteli“ problematická vzdálenost. Masová kultura, jejímž cílem je zisk, si přivlastňuje výsledky úsilí vzešlého z autentické kultury, jejímž úkolem je nastavení zrcadla životu. „Podpora autentické kultury je spojena s nesnadnou orientací, s rizikem omylu a vyžaduje ohled na to, že ani souhrn nejrůznějších měřítek a hledisek nezaručuje použitelná hodnotová kritéria,“ dodal.
Vedoucí pražského Institutu umění Eva Žáková mluvila o kulturní politice v rámci Evropské unie. Vyslovila názor, že široká veřejnost neví, co to vlastně kultura je a proč ji podporovat. „Podle dokumentů Evropské unie je žádoucí podporovat rozmanitost kultury. Pokud se posiluje kultura, vytvářejí se i předpoklady nejen ke společenskému, ale také k ekonomickému růstu,“ uvedla.
Na rozdíly mezi ziskovou a neziskovou organizací a vymezení statutu veřejné prospěšnosti se soustředila členka grantové komise magistrátu Yvona Kreuzmannová. Připomněla, že nezisková organizace je charakterizována čtyřmi základními rysy: je dobrovolná a organizovaná, je samosprávná, má jasně vymezený účel svého založení, kterým není podnikání ve smyslu soustavné činnosti za účelem dosažení zisku, a nerozděluje zisk mezi vlastníky či vedení. Pro přiznání statutu veřejné prospěšnosti jsou sledovány například účel založení subjektu, způsob fungování a nakládání se ziskem, cílové skupiny, úroveň platů, cena služeb a transparentnost.
Podle Dana Merty, který zastupoval Fórum profesionálních galerií, se rozbití existující kulturní koncepce netýká jen divadel, ale celého kulturního sektoru. „Je potřeba se postarat, abychom Prahu pouze nenazývali městem kultury, ale abychom ji jako město kultury vnímali my i návštěvníci. Politikům chybí vize, kam má město po kulturní stránce směřovat,“ řekl.
Ředitelka společnosti ProCulture Marta Smolíková uvedla, že po vstupu do Evropské unie řada mezinárodních organizací a nadací přestala poskytovat finance na českou kulturu, což si vynutilo potřebu jiného přístupu. Podle ní spravedlnost není v tom, že všichni mají stejně, ale že mají přiměřeně.
Režisér a herec Jan Kačer se cítí být odpovědný za to, že ho nenapadlo po listopadu 1989, kdy byl poslancem parlamentu, prosazovat kulturu, kterou tehdy považoval za samozřejmost. Také on hovořil o tom, že kultura není prodělečná. Připomněl, že do Prahy se většinou nejezdí na nákupy, ale stále ještě za kulturou. Podle děkana DAMU Jana Hančila by pak bylo zavádějící dívat se na ekonomiku a kulturu například v USA a nevidět stav tamního divadla.
Autor: oez
