26.05.2008
čtk
Varšava a Stockholm dnes představily plán partnerství mezi Evropskou unií a postsovětskými republikami, mimo Ruska, směřující až k jejich případnému vstupu do unie.
Česká republika tuto iniciativu na schůzce ministrů zahraničí zemí EU podpořila. Před zasedáním to sdělil český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Přestože v písemném návrhu výslovná zmínka o eventuálním rozšíření EU s ohledem na odpor některých západních zemí nepadla, polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski sdělil, že z dlouhodobého hlediska je cílem plánu příprava Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny na vstup do unie. Dodal, že předtím bude nutné překonat v západní Evropě „únavu“ z nedávného rozšíření.
V rámci partnerství s těmito zeměmi by EU mohla vyjednávat o možnostech bezvízového styku, o obchodních dohodách nebo o spolupráci ve vědě či zemědělství.
Iniciativa se netýká Ruska, největšího souseda EU, s nímž se dnes Brusel konečně domluvil na odstartování dlouhodobě blokovaných rozhovorů o novém strategickém partnerství.
Šéf švédské diplomacie Carl Bildt řekl, že země na východ od unijních hranic jsou pro EU strategicky velmi významné. „Domníváme se, že je čas se podívat na východ a zjistit, co můžeme učinit pro posílení demokracie, ‚evropské perspektivy‘ a spolupráce,“ prohlásil.
„Je to přesně to, co chceme. Je to v souladu s našimi úvahami,“ řekl Vondra. „My chceme, aby se příští rok posílila východní dimenze a vybalancoval se letošní tah na Středomoří,“ dodal. Evropské unii bude v první polovině příštího roku předsedat právě Česká republika.
Polsko-švédský plán podpořil také francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, jehož země stojí pro změnu za návrhem takzvané Unie pro Středomoří. Projekt, který Evropská komise představila minulý týden, některé státy, včetně České republiky, však od samého začátku příliš nenadchl. O návrhu EK budou jednat šéfové vlád členských států na červnovém summitu, projekt by měl být spuštěn 13. července v Paříži, tedy v době, kdy již Francie bude EU předsedat.
Sikorski upozornil, že obě varianty jsou odlišné tím, že v dlouhodobém výhledu se o vstup neevropských středomořských států do EU neuvažuje. Naopak na rozdíl od Unie pro Středomoří, pro niž se počítá se vznikem sekretariátu, se pro spolupráci s východními sousedy EU žádné nové instituce neplánují. Varšava navrhuje, aby se agenda řešila na pravidelných setkáních na vládní a ministerské úrovni.
V situaci, kdy se část členů EU vyslovuje pro posílení vztahů na jih a druhá na východ, varoval dnes šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn před nebezpečím oslabení soudržnosti „sedmadvacítky“. „Nesmí to být hra, kdy jedni jsou pro jih a druzí pro východ,“ prohlásil.
Kouchner ale k oběma variantám řekl: „Není hřích směřovat současně na jih a na východ“.
Kromě ministrů zahraničí dnes v Bruselu zasedají i ministři obrany a ministři pro rozvojovou pomoc. Šéfové rezortů obrany jednají například o Afghánistánu, o Bosně a Hercegovině a o Kosovu.
Autor: oez
