26.05.2008
čtk
Podle Bruselu prý nastal čas vypracovat v EU konečně společná pravidla pro jadernou bezpečnost.
Píše to server EUobserver. Jednání o tomto citlivém tématu jsou už řadu let na mrtvém bodě. Evropská komise teď nicméně vyzývá členské země, aby se v této věci a v otázce způsobů ukládání jaderného odpadu dohodly.
Je to zcela nezbytné, řekl serveru eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs. Současně obvinil vlády členských zemí z nedostatku politické vůle dát Bruselu v této věci větší pravomoci.
Pokrok ve věci bezpečnostních pravidel ve využití jádra je nezbytný ke zrychlení certifikačních procedur pro budování nových jaderných elektráren v Evropě. Konkrétně komisař zmínil žádost Slovenska o vybudování dvou dalších reaktorů pro zařízení Mochovce.
Bratislava na rozhodnutí komise čeká od července 2007 a podle Piebalgse je tento příklad jednou z obětí toho, že (v EU) nejsou společné bezpečností standardy.
Proč to trvá rok? Protože musíme dát stanovisko založené na požadavcích Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nebo na základě nejlepších praktik. Pokud bude jasné, co je požadováno, pak bude snadnější vydat nějaké stanovisko, řekl komisař.
Obě strany se přou hlavně o rozsah bezpečnostních opatření – konkrétně o to, zda by měla být kolem reaktoru další betonová a ocelová ochrana. To sice není požadováno na základě mezinárodních standardů, avšak je to některými bráno jako nejlepší způsob ochrany.
Komise se v minulosti pokoušela přijít s legislativními návrhy ve věci sjednocení bezpečnostních pravidel, avšak některé členské státy si podle Piebalgse myslely, že by tím komise získala přílišnou moc. Oba návrhy z let 2002 a 2004 tak byly v Radě EU zastupující členské země smeteny ze stolu.
Současná komise tvrdí, že jaderná energetika bude hrát roli v tom, jak se vyrovnat s rostoucími obavami ze spolehlivosti dodávek a snížení emisí oxidu uhličitého. V EU nyní 15 z 27 členských zemí využívá jadernou energii k výrobě elektřiny, připomněl server. Přibližně 150 elektráren, které v EU jsou, pokrývá zhruba třetinu spotřeby elektřiny v unii.
Avšak to, co bývá někdy označováno jako renesance jádra, má i hodně kritiků. Ti odmítají, aby v unijním boji s klimatickými změnami hrála jaderná energie roli jakéhosi spasitele. Podle některých aktivistů například stejné množství peněz, které by šly na rozvoj jaderné energie, by mohly, pokud by byly investovány na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje, mít ve snižování emisí skleníkových plynů mnohem lepší výsledky.
Slovensko, Litva či Bulharsko byly donuceny uzavřít své reaktory z dob Sovětského svazu v rámci přistoupení k unii, uvedl server. Avšak Litva či Rumunsko nyní podle něj uvažují o stavbě nových jaderných elektráren. Itálie zase oznámila, že hodlá v příštích letech také obnovit stavby nových reaktorů.
Autor: oez
