21.05.2008
čtk, oez
Česká republika se zařadila mezi státy, které uznaly nezávislost Kosova. Rozhodla o tom vláda.
Česko naváže s novým státem diplomatické styky, řekl novinářům po zasedání kabinetu v Teplicích premiér Mirek Topolánek. Česká diplomacie je přesvědčena o tom, že tímto krokem potvrdí svoji aktivní politiku na západním Balkáně a úsilí o jeho dlouhodobou stabilizaci a demokratický rozvoj v oblasti.
Vývoj byl takový, že se Kosovo osamostatnilo. A my s tímto faktem musíme pracovat a uznat realitu, která se stala. Obzvlášť, když máme v této oblasti přes 500 našich lidí, připomněl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) přítomnost českých vojáků v této balkánské zemi.
Praha podle Černínského paláce nyní přemění svou Styčnou kancelář při misi OSN v Kosovu (UNMIK) v Prištině na české velvyslanectví v Republice Kosovo. Tento úřad nyní vede Janina Hřebíčková. Podle diplomatů se očekává, že Hřebíčková se poté oficiálně stane novou velvyslankyní ČR v Kosovu.
Nezávislost vyhlásilo Kosovo 17. února. V České republice to vyvolalo rozporuplné reakce – česká politická scéna nebyla jednotná v názoru, zda má tento nový stát, vyhlášený proti vůli Srbska, uznat. Proti byli opoziční komunisté i sociální demokraté, výhrady měli také lidovci, někteří ministři za ODS i prezident Václav Klaus. Odpůrci tohoto kroku se obávali budoucí nestability národnostně rozděleného regionu i narušení hranic garantovaných po druhé světové válce. Varovali také před zhoršením výborných vztahů mezi Českem a Srbskem, které mají tradici již z dob bývalé Jugoslávie.
Politika ČR vychází z přesvědčení, že uznání nezávislosti Kosova posílí celkovou stabilitu v oblasti, umožní realistické východisko z neudržitelného provizoria a nasměruje úsilí zemí regionu západního Balkánu k výzvám souvisejícím s budoucím členstvím v evropských a euroatlantických institucích, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zahraničí, které návrh na uznání Prištiny vládě předložilo.
Za unáhlený krok, který nemá podporu ve vládě ani ve sněmovně, označil uznání nezávislosti Kosova předseda ČSSD Jiří Paroubek. Ve stanovisku, které poslal ČTK, zdůraznil, že tak závažná záležitost by se neměla opírat pouze o menšinové rozhodnutí.
KSČM dnes proti rozhodnutí vlády protestovala. Jednání vlády v této věci je v hrubém rozporu s ústavním pořádkem ČR a vládní koalice se zcela jednoznačně zpronevěřila svému ústavnímu slibu, píše se v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Komunisté vyzvali prezidenta Klause, aby požádal vládu ČR o vysvětlení tohoto kroku a do té doby zastavil průběh ratifikace a nejmenoval diplomatického zástupce.
Komunisté dokonce kvůli Kosovu předložili návrh zákona, kterým by republika řekla, že zatím neuznává jeho nezávislost. Současně by Česko touto normou uvedlo, že jednostranné vyhlášení nezávislosti považuje za porušení mezinárodního práva. Iniciativu KSČM dnes dostala na stůl vláda a odmítla ji, definitivně o ní rozhodne parlament.
Kabinet poslal do sněmovny s negativním stanoviskem také další komunistickou předlohu, podle níž by se měla pravomoc uznávat jménem České republiky nové státy svěřit parlamentu. Podle komunistů je totiž i dnes sporné, zda je k tomu vláda vůbec oprávněna.
Topolánek, Schwarzenberg i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) již dříve uvedli, že oddělení Kosova od Srbska je sice problematický, ale nevyhnutelný krok. O uznání jednal Topolánkův tým už minulý měsíc, ministři si ale vyžádali další informace – například o postavení českého kontingentu v provincii či postoji kosovské vlády k národnostním menšinám. Většinu obyvatel Kosova tvoří Albánci, v zemi žije i srbská menšina.
Kosovo uznaly přes tři desítky zemí včetně Spojených států. Proti se staví naopak například Rusko. Ani v EU nepanuje jednota. Odtržení Kosova posvětily všechny velké státy unie kromě Španělska. Proti je Slovensko či Řecko.
