27.03.2008
Zahranicni.iHNed.cz
Britsko-francouzské summity se mají stát tradicí, řekl premiér Gordon Brown. Obě země se shodují v pohledu na budoucnost Evropské unie i otázce jaderné energetiky.
Britský premiér Gordon Brown a francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve čtvrtek oznámili sérii kroků, jak prohloubit spolupráci obou zemí. Podle vyjádření citovaného stanicí BBC budou Británie a Francie v budoucnu hlasovat jednotně o reformách mezinárodních institucí a pořádat pravidelné bilaterální summity.
Oba státníci ve čtvrtek jednali o spolupráci v imigrační a obranné politice i ekonomických otázkách. Rejstřík témat, která jsou oběma zemím společná, podle Browna sahá od otázky změn klimatu přes Darfur až po Afghánistán.
„Sdílíme společnou vizi o evropské budoucnosti. Věříme v globální Evropu,“ řekl Brown.
Ne ve všem se obě země shodnou, zastávají rozdílné postoje v otázce společné zemědělské politiky či britské neúčasti v jednotné měně a schengenském prostoru bez pohraničních kontrol. Podle Sarkozyho se ale jedná o řešitelné problémy.
„Naše aliance je o to silnější, že není budována proti nikomu jinému,“ zdůraznil Sarkozy a označil za nesmyslné spekulace o ochlazování mezi Francií a Německem. „Jako francouzský prezident mám povinnost posilovat francouzsko-německé přátelství,“ zdůraznil.
Sarkozy s Brownem dosáhli shody ohledně společného jaderného energetického programu. Británie chce s francouzskou pomocí zvýšit podíl jaderné energie a nastartovat projekt na rozšíření mírového využití atomu i pro další země.
„Musíme pomoci dalším zemím využívat jadernou energii, ale zároveň se zříci jaderných zbraní. Znepokojují mě země jako Írán, které tyto zbraně mají,“ řekl Brown.
„Nové bratrství“
Pro Sarkozyho znamenala dvoudenní cesta za kanál La Manche vzácnou příležitost. Může tímto způsobem vylepšit svůj obraz na veřejnosti, do určité míry pošramocený důsledky neklidného soukromí, a zároveň prosazovat své zahraničněpolitické záměry.
V tom prvním měla pomoci pompa při středečním přijetí u britské královny Alžběty, v tom druhém premiér Gordon Brown.
Začátek návštěvy prezidentského páru se ve středu vydařil. Konverzaci královského a prezidentského páru usnadňoval fakt, že Carla Sarkozyová-Bruniová mluví plynně anglicky, zatímco královna Alžběta se mohla spolehnout na svou znalost jazyka, jímž hovořívá se svými poddanými z frankofonní části Kanady.
Ambice nynějšího francouzského prezidenta nebyla malá. V rozhovoru pro britskou stanici BBC se vyslovil pro to, aby více než sto let stará „entente cordiale“ přerostla v těsnou spolupráci Londýna a Paříže.
„Chci nové francouzsko-britské bratrství,“ prohlásil prezident.
O cosi podobného se v minulém desetiletí pokoušel Sarkozyho předchůdce Jacques Chirac, když s Tonym Blairem rozvíjel myšlenku evropské obranné politiky. Obě země však rozdělil názor na americké tažení v Iráku.
Dnes jsou vyhlídky na sblížení větší, například proto, že Paříž už nesází pouze na tradiční souhru s Německem.
„Angela Merkelová nemůže uspět sama, ani Gordon Brown nemůže uspět sám,“ řekl Sarkozy. Podle komentátora této stanice Paula Reynoldse však premiér Brown jako přesvědčený atlantista má výhrady vůči rozvoji samostatné evropské obrany, protože by mohla podminovat NATO.
Část britsko-francouzského summitu se ve čtvrtek odehrála v budově stadionu fotbalového klubu Arsenal, jehož generální manažer Arsene Wenger pochází z Francie stejně jako pětice hráčů včetně kapitána.
Wengerovi se přičítají zásluhy, že do hry klubu vedle anglické solidnosti přibyla galská vynalézavost. Sám Wenger si během svých anglických let zase osvojil něco z místních způsobů. Na otázku, co říká politickému summitu na stadionu Arsenalu, s přídechem suchého humoru odpověděl: „Jsem velice poctěn, i když netuším, proč si nás vybrali.“
Autor: Adam Černý, mca, sla, foto: Isifa
