Česká republika ukončila své půlroční předsednictví v Radě Evropské unie na začátku ledna tohoto roku. Nyní, s odstupem několika týdnů, je možné se podívat na uplynulý půlrok a zhodnotit, jak si Česká republika vedla v politické, organizační a komunikační dimenzi předsednické role. Na kulatém stole Národního konventu o EU se budou diskutovat tři otázky, které definoval odborný garant kulatého stolu, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM:
- Nakolik byla Česká republika úspěšná v implementaci svých předsednických priorit?
- Jak úspěšně vykonávala Česká republika svou předsednickou roli po organizační stránce?
- Byla Česká republika úspěšná v propagaci svého členství v Evropské unii?
Česká republika si stanovila pět politických priorit, které se zaobíraly mimo jiné stále probíhající válkou na Ukrajině, konkrétní vizí Evropské unie do budoucnosti i evropskou regulací. Klíčovým tématem se stala energetika, zejména dosažení energetické nezávislosti na plynu z Ruska. V této oblasti dosáhla Česká republika několika významných úspěchů, např. se schválilo nařízení Rady o zavedení úsporných opatření ve spotřebě plynu s ohledem na riziko nedostatku plynu v zimě 2022/23. Ve vztahu k Ukrajině se podařilo přijmout tři sankční balíčky proti Rusku a byl dojednán cenový strop na ruskou ropu. Obecně lze říct, že se České republice podařilo prosadit celou řadu svých priorit.
Předsednictví pro danou členskou zemi znamená velkou výzvu v oblasti lidských kapacit i finančních prostředků. Pro druhé předsednictví měla Česká republika méně financí než při předsednictví prvním, které probíhalo v roce 2009, a to je také nutné zohlednit při hodnocení organizační stránky. Z pohledu personálního lze rovněž zhodnotit, jaké nové kompetence získali zaměstnanci státní správy a jaké kompetence by bylo dobré v budoucnu doplnit.
Předsednická role zahrnovala i prezentaci České republiky směrem k partnerům v zahraničí i komunikaci členství ČR v EU směrem dovnitř. Před začátkem českého předsednictví byla vypracovaná a následně i implementovaná komunikační strategie. Nyní je třeba zhodnotit, nakolik byla úspěšná a jakým způsobem lze nadále využívat komunikační nástroje, které se ukázaly jako přínosné.
Přestože se České republice v uplynulém půl roce podařilo dosáhnout celé řady úspěchů, je nutné české předsednictví zhodnotit komplexně. O tomto tématu budou diskutovat zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři či zástupci nevládních organizací.
Autorka shrnutí: Adéla Gajdošíková
