19.02.2008
HN.IHNED.CZ
Od roku 1913, kdy Srbsko začalo okupovat Kosovo, zde téměř nepřetržitě probíhala válka – otevřená či skrytá. Celkem čtyřikrát se pak odehrálo vyhnání, které mělo charakter genocidy. Oběti masakrů z období mezi dvěma světovými válkami pak už asi nikdo nespočítá.
V letech 1945 – 1947 jugoslávská vláda v čele se Srby zabila na padesát tisíc Albánců. V poslední válce v devadesátých letech jich zahynulo na dvanáct tisíc. Kosovo jako země shořelo za poslední století čtyřikrát, v letech 1998 – 1999 bylo zničeno na pětačtyřicet procent měst a vesnic… Albánci ale nakonec získali nezávislost.
Miloševič a 2500 zmizelých
Velmi citlivou otázkou je dnes samozřejmě v Kosovu situace lidí, kteří zmizeli v letech 1989 – 1999. Mezi místními lidmi žije naděje, že instituce nezávislého a mezinárodně uznaného Kosova budou schopny zjistit, co se s těmito 2500 zmizelými lidmi stalo, jaký je či byl jejich osud. Mnoho lidí se obává, že byli spáleni v srbských ocelárnách nebo byli hozeni do Dunaje, když Miloševičovi lidé odváželi z Kosova jejich těla.
Co tedy Kosované teď čekají od nezávislosti? Albánci doufají, že budou moci volně cestovat a že asi 39 procent nezaměstnaných jednoduše najde svou práci. V roce 1999 byla zaměstnanost v Kosovou nulová. Kosované si také myslí a doufají, že jejich národní muzeum dostane zpět na 3000 exponátů, které do Srbska ilegálně odvezl tamní režim. Tisíce sportovních fanoušků se zase těší, jak se kosovští sportovci budou účastnit mezinárodních soutěží, z nichž byli vyloučeni od roku 1990.
Ale přes všechna tato přání stojí Albánci před mnoha změnami. Jednou z nich je decentralizace, což v praxi znamená integraci srbské menšiny, která podle odhadů tvoří pět procent zdejší populace. Přesvědčit je, že Kosovo je i jejich zemí, bude trvat dlouho. A bude to také vyžadovat mnoho projevů dobré vůle z obou dvou stran.
Sociální témata budou také tvrdým oříškem, stejně jako ekonomický rozvod se Srbskem, včetně rozdělení zahraničního dluhu.
Nejlepší zákony v regionu
Kosovo má nyní nejlepší zákony v regionu, všechny právní akty jsou totiž schvalovány Evropskou unií a institucemi OSN, které dosud Kosovo spravovaly.
Boj proti organizovanému zločinu, korupci a ustavení profesionálně fungujících státních institucí budou tedy nyní nejbolestivějšími a nejtěžšími úkoly nové země, jejímž cílem je integrace do Evropské unie a NATO.
Autor je kosovský novinář a filmař
